Sléz přehlížený

(Malva neglecta)

roste velmi hojně na rumištích, podél cest a zdí, v příkopech, na kompostech, loukách i pastvinách, od nížin až do hor.

Sléz z velkými listy (Malva grandifolia nebo silvestris) a jiné druhy najdeme nejčastěji v zahradách v květinových či zeleninových záhonech.

Všechny druhy obsahují v listech, květech i stvolech látky slizovité a třísloviny, také vitamín C a karoten. Sléz okrouhlolistý či plazivý je poléhavý, na začátku při oddenku trochu dřevnatý. Má okrouhlé, vroubkované listy na dlouhých stopkách a malé, fialové či bleděrůžové květy. Jeho okrouhlý plod vypadá jako malý tvarohový koláček, lidově též nazývaný "tvarůžek". Jako děti jsme je jedly.

Sbíráme květy, listy a nať od června do září. Pokud je to možné, měli bychom užívat sléz čerstvý, protože sušením se ztrácí mnoho slizových látek. Ale i sušená bylina má ještě dobrou léčivou sílu.

Sléz se osvědčil především jako čaj při zánětu sliznice vnitřních orgánů, zánětu sliznice žaludku (gastritis), zánětu močového měchýře, zažívacího traktu a ústní dutiny, ale také při žaludečních a střevních vředech.

Sléz se doporručuje při zánětu průdušek, zahlenění plic, kašli a silném chrapotu. Aby se nezničily slizové látky, přes noc luhujeme ve studeném nálevu. Během dne se pijí 2 až 3 šálky mírně ohřátého čaje.

Sléz vyléčí i rozedmu plic, která mezi jinými vyvolává těžkou dušnost. Pijeme nejméně 3 šálky čaje denně a na noc na plíce a průdušky přikládáme obklady ze scezených, dobře nahřátých listů a květů.

Při zástavě slzení (syndrom suchého oka), se velmi dobře osvědčuje koupel očí a obklady očí z vlažného čaje.

Při svrbící a pálivé alergii v obličeji, blahodárně působí omývání vlažným čajem.

Zevně používáme sléz při poranění, kožních vředech, při oteklinách rukou a nohou po zlomeninách, nebo mají-li původ v zánětu žil. V tomto případě používáme koupele rukou a nohou. Na oteklé nohy s bércovými vředy pomáhá sléz s čerstvým jitrocelem. Rána se přes noc zavře a už se více neotevře i kdyby měla 10 či 15 let.

Sléz léčí zánět hrtanu, je třeba jím několikrát přes den kloktat a občas si dát na noc obklad z kaše, kterou připravíme z ječné mouky a čaje ze slézu. Sléz plazivý léčí nejen záněty hrtanu, ale i zhoubné onemocnění hrtanu. V tomto případě vyluhujeme přes noc 2,5 litru denní dávky, na každých 250 ml vody dáme vrchovatou čajovou lžičku bylinky. Ráno mírně zahřejeme a uschováváme v termosce, kterou jsme napřed vypláchli horkou vodou.

Během dne vypijeme po doušcích čtyři šálky a zbytek používáme jako kloktadlo, které se osvědčuje i proti vysychání v ústech, nose a hrtanu!

Způsoby užívání :

Čaj : POUZE STUDENOU CESTOU ! Jedna vrchovatá čajová lžička bylinek na 250 ml vody, necháme přes noc stát a ráno mírně ohřejeme.

Koupel nohou a rukou : do pětilitrové nádoby se studenou vodou vsypeme na noc jednu vrchovatou dvouhrst slézu. Na druhý den vše zahřejeme na teplotu, kterou ruce či nohy snesou. Koupeme 20 minut, vodu můžeme ještě dvakrát použít, když ji předem zahřejeme.

Obklady : zbytek po přípravě čaje znovu v troše vody ohřejeme, smísíme s ječnou moukou na kaši, natřeme na lněný hadřík a teplé přiložíme.

Přeslička rolní a přeslička bahenní

Při sběru přesličky rolní dávejte pozor, lehce se zamění s přesličkou bahení, která je jedovatá.

Přeslička rolní se hojně vyskytuje na polích, na okrajích polí, luk, lesů, u cest, na travnatých porostech u lesů, vlhčích i suchých místech.

Přeslička bahenní se vyskytuje hojně v bažinách, rašelinách, vlhkých loukách.

Popis a rozdíl naleznete zde https://www.bylinkyprovsechny.cz/.../1194-preslicka-rolni...

Plavuň vidlačka

(Lypocodium clavatum)

Rostlina je mechovitá, vždy zelená, plazí se po půdě lesa metrovými šlahouny s jemnými, tenkými kořínky. Ze šlahounů vyrůstají 7-10 cm dlouhé stonky, na dotek velmi měkké, rozvětvené. Čtyřletá rostlina přináší v létě žlutavé klasy, které obsahují výtrusy (spóry), také se jim říká plavuňová mouka.

Plavuň je radioaktivní léčivá rostlina, dá se lehce rozeznat od jiných druhů mechů právě svými dlouhými provazci plazivých lodyh a žlutým práškem svých klasů.

Rostlina je přísně chráněná u nás, na Slovensku, v Německu i Rakousku. Proto doporučuji koupit potřebné množství v lékárně nebo obchodě s bylinami. Velkoobchod kryje potřebu dovozem ze severských zemí a to zaručuje její dobrou kvalitu.

Vnitřní užívání plavuně doporučuji jen s vědomím lékaře nebo zkušeného bylináře. Jde o polojedovatou rostlinu a dávkování musí být přesné.

Čaj z plavuně doporučuji při dně a revma i tehdy, když se už ukazují změny na kloubech, také při chronické zácpě a hemeroidech. Ti, kteří trpí průjmy, smí pít čaj jen se zvýšenou opatrností, mohly by se dostavit křeče ve střevech.

Čaj se užívá při všech onemocněních močového ústrojí, pohlavních orgánů, ledvinových kolikách, hepatitidě, při rakovině i cirhóze jater (i v posledním stádiu).

Při křečích v nohách a lýtkách použijeme obklady z plavuně (bylinu dáme do ručníku a ovážeme jím lýtko), také při křečích močového měchýře (přikládáme plátěný pytlík naplněný sušenou plavuní). Můžeme použít i koupel nohou a při křečích močového měchýře užíváme sedací koupel. Obklady a koupele pomáhají i při jizvách po úrazech, kdy způsobují bolestivé křeče.

Mouka z plavuně (plavuňové spóry) pomůže těžce nemocným s otevřenými ranami. V krátkém čase se zacelí. Plavuňové spóry opatrně a jemně naprášíme na celou otevřenou ránu.

Způsoby užívání :

Čaj : zarovnanou čajovou lžičku plavuně zalijeme 250 ml vroucí vody (NIKDY NEVAŘÍME ! ! !), krátce luhujeme. Pijeme jeden šálek čaje denně, nejlépe na lačno, půl hodiny před snídaní.

Při cirhóze a rakovině jater se pijí 2 šálky denně.

Obklady : sušenou plavuň v pytlíku z lněného plátna přivážeme na postižené místo.

Sedací koupel : 100g sušených bylin zalijeme 3 - 4 litry studené vody a necháme přes noc luhovat. Druhý den zahřejeme, přecedíme a nalijeme do koupele. Koupel trvá 20 minut, ledviny musí být pod vodou. Po koupeli se neosušíme, ale zabalíme do osušky nebo županu a lehneme si na hodinu do postele.