Zlatobýl kanadský

nachází se na suchých místech, výživných půdách na pastvinách, lukách, podél cest i kolem lesů. Kvetete zlatavěžlutě. U nás je známa od první poloviny 19.století.

Má silné dezinfekční účinky, odvodňuje, odstraňuje ledvinový a močový kámen i písek, mužům pomáhá pří zvětšené prostatě, pomáhá léčit špatně hojící se rány, ekzémy a vyrážky, výplachy pomohou při zánětu pochvy, kloktá se při zánětech dásní a zpevňuje zuby.

Způsoby užívání :

Čaj : 2 čajové lžičky na 250ml horké vody 10 minut luhujeme, popíjíme 2x-3x denně

Koupel : 2 dvouhrsti bylinek přidáme do 2l vroucí vody, povaříme 10 minut a dalších 20 minut necháme luhovat. Zcedíme, necháme vychladnout na tělesnou teplotu. Ručník namočíme do výluhu a přikládáme na postižené místo.

Mast : 2 hrsti listů zlatobýlu opláchneme, necháme uschnout a vložíme do 200g rozpuštěného horkého sádla. Necháme dva dny v chladu macerovat, pak znovu rozpustíme a přecedíme přes plátýnko, pořádně vymačkáme a přelijeme do dóziček. Uchováváme v chladu. Po celý rok máme první pomoc na všechno.

Zlatobýlová mast je výborná na různé rány, a to i hnisavé a nehojící se. Používá se při ekzémech, lupénce, podlitinách, bércových vředech, dají se s ní léčit hemeroidy (i krvácející). Potíráme jí břicho při ztvrdnutí, osvědčila se i jako zevní prostředek při nádorech, někteří léčitelé ji doporučují při reflexní terapii – zejména v oblasti ledvin.

Místo ošetřené mastí můžeme pro větší účinek následně ještě zahřát.

Zlatobýl obecný (Celík zlatobýl)

bylinku najdeme na okrajích lesů, v příkopech, na stráních a pasekách. Je košatá, obsypaná zlatožlutými květy a dosahuje výšky 80-100 cm. Květy sbíráme od července do září až října.

Používáme při onemocnění střev a při krvácení střev.

Především se vychvaluje jako vynikající bylinka při chorobách ledvin.

Bylinka odvodňuje a doporučuje se při každé chorobě ledvin a močového měchýře. Zlatobýl spolu se svízelem a hluchavkou žlutou nebo bílou dobře působí při svraštění i při zavodnění ledvin, i při umělé ledvině (dialýze). Za týden se dostaví zlepšení při pití 3 šálků denně této směsi. Používáme však bylinky čerstvě natrhané. Po třech týdnech pití čaje si na nic nebudete stěžovat.

Zlatobýl se osvědčil jako léčivka, nejlépe ovlivňující citový život člověka. Při zklamáních a jiných duševních zátěžích (smrt blízkého, rozchod, atd.) bychom měli pít čaj ze zlatobýlu.

Způsoby užívání :

Čaj : 1 vrchovatá čajová lžička zlatobýlu na 250ml vody, zapaříme a necháme krátce vyluhovat.

Čajová směs : zlatobýl, svízel, žlutou nebo bílou hluchavku (ve stejném poměru) smícháme, 1 vrchovatou čajovou lžičku směsi na 250 ml vody, zapaříme a krátce vyluhujeme.

Heřmánek pravý

roste na polích, v hlinité půdě, na lesních lukách, na polích mezi obilím, kukuřici, v jetelině, v bramborách, v řepě. Najdeme jej ve velkém množství po zimě s vydatným sněžením a po vlhkém jaru.

Od května do srpna sbíráme květy heřmánku za slunečného počasí.

Staří Egypťané považovali heřmánek za květinu boha slunce pro jeho silné působení proti horečce a horkosti.

Heřmánek je všelék hlavně pro malé děti. Dětem by se měl heřmánkový čaj proti bolestem v bříšku a při křečích.

Pomáhá proti nadýmání, průjmu, vyrážkách, bolestech žaludku, při poruchách menstruace, vynechání menstruace a různých jiných bolestech břicha, při nespavosti, horečce, bolesti ran a zubů, při zánětu nadvarlat.

Pomáhá k pocení, odstraňuje křeče a zklidňuje, také působí protizánětlivě a desinfikuje, hlavně slinivku.

Když jsme mrzutí, měli bychom vypít šálek čaje, uklidnění se brzy dostaví.

Heřmánek ulehčuje stolici a je vhodné pití čaje při hemeroidech, zevně můžeme použít mast z heřmánku.

Zevně se používá na obklady a proplachování zanícených očí, při zánětu spojivek, při svrbějících a mokvajících vyrážkách, na kloktání při bolestech zubů a na omývání ran.

Koupele a omývání uklidňují bolesti i nervy, heřmánek má nejlepší vliv na celý nervový systém.

Pleť rozkvete a tvář dostane zdravou barvu, když jednou týdně budeme omývat obličej odvarem z heřmánku. Blond vlasy oplachujeme odvarem z heřmánku, vlasy budou vzdušné a budou mít pěkný lesk.

Při rýmě a kataru čelisti pomáhá vdechování par z heřmánku.

Mast z heřmánku léčí rány.

Heřmánkový olej se používal už ve starověku při neuralgii (nervových bolestech) a loupání v kloubech. Olej pomáhá při únavě nohou.

Heřmánek nabobtnalý ve vodě a nahřátý přiložíme na nemocný močový měchýř, mírní bolesti.

Švýcarský kněz, bylinář a přírodní léčitel Jan Künzle vypráví o "heřmánkové čarodějce", kterou lidé vyhledávali se svými chorobami. Pěti nedoslýchavým navrátila sluch tím, že v heřmánkovém oleji pražila mořskou cibuli (snědek ocasatý) a potom častěji kapala do uší scezený teplý olej. Učinila ochrnuté opět pohyblivými tím, že jim vtírala na postižená místa heřmánkový olej. Při bolestech očí uvařila heřmánek v mléce a dělala z něj teplé obklady na zavřené oči, brzo se vyléčily. Při neodcházení moče dávala pít velkou sklenici vína, ve kterém vyluhovala heřmánek. Víno pijeme ráno a večer, po tomto výluhu mnoho močíme. Nejdříve je moč kalná, potom stále čistější a po osmi dnech jsme vyléčení.

Způsob užívání :

Čaj : 1 vrchovatou kávovou lžičku květů na 250ml vody, spaříme a krátce vyluhujeme.

Koupel : pro vanovou koupel použijeme 2 dvouhrstě, na omývání obličeje a vlasů 1 hrst, spaříme, krátce vyluhujeme a scedíme.

Odklad : 1 vrchovatou polévkovou lžíce květů zalijeme 250ml vařícího mléka, krátce vyluhujeme, scedíme a dáváme teplé obklady.

Napařování : 1 polévkou lžíci květů zalijeme litrem vroucí vody. Páry vdechujeme pod ručníkem.

Olej : lahev naplníme po hrdlo čerstvými květy heřmánku zalijeme olivovým olejem. Květy musí být ponořeny. Dobře uzavřeme a necháme 2-4 týdny na slunci. Přecedíme přes plátýnko a pořádně vymačkáme. Uchováváme v chladu.

Mast : 250g vepřového sádla zahřejeme jako na smažení a vsypeme do něj vrchovatou dvouhrst čerstvých květů, necháme dobře vykypět, rozmícháme, přikryjeme a necháme přes noc v chladu. Druhý den mírně zahřejeme a přecedíme přes plátýnko, květy pořádně vymačkáme. Uchováváme v dozičkách v chladu.

Jitrocel kopinatý

V rukopisu z 11.století je psáno :"Odporuj i jedu, nákaze a zlu, které přicházejí do krajiny!"

Dnes je tomu tak jako tehdy. Zlo přichází krajinami a my spotřebujeme léčivé byliny, jako je jitrocel.

Jeho příbuzný jitrocel větší, za jitrocelem kopinatým nezůstává pozadu. Užívá se stejně. Oba najdeme na polních cestách, při chodnících, v příkopech a ladem ležící půdě.

Používá se především při všech onemocněních dýchacích cest, hlavně při silném zahlenění, kašli, černém kašli, plicním astma, dokonce i při tuberkulose plic.

Švýcarský farář Künzle píše : "je možno použít celý jitrocel a to kořen, list, květ, semena. Krev, plíce a žaludek pročišťuje tak, jako žádná jiná bylina. Proto je užitečný těm lidem, kteří mají špatnou krev nebo málo krve, slabé plíce a ledviny, bledý vzhled, kteří mají vrásky a lišeje, pokašlávají, chraptí. Postaví na nohy zesláblé děti, kteří zůstávají pozadu i při chuti k jídlu."

Směs jitrocele a mateřídoušky (smíchané stejným dílem) pomáhá u plicního a bronchiálního astmatu. Tento čajový nálev je možné doporučit i při onemocnění jater a močového měchýře.

Při plicní bronchitidě a bronchiálnímu astmatu má výborné účinky čaj, který připravíme takto : do 250ml vody dáme plátek citronu (chemicky ošetřeného, bez kůry) a jednu vrchovatou kávovou lžičku cukru (nejlépe třtinového). Přivedeme do varu a necháme 4x-5x vykypět, odstavíme a přidáme 1 vrchovatou kávovou lžičku čajové směsi (mateřídouška s jitrocelem). Necháme půl minuty vyluhovat. V těžkých případech pijeme čerstvý čaj až 5x denně. Pijeme jej horký, jak jen sneseme.

Jitrocel čistí krev, měli by jsme užívat před jídlem, jednu polévkovou lžíci sirupu (děti jen čajovou lžičku).

Rozmělněné čerstvé listy pomáhají při řezných a tržných ranách, při bodnutí vosy, i kousnutí psem, jedovatým hadem či kousnutím divokým zvířetem, ale je potřeba po ošetření navštívit lékaře.

Vložíme-li list jitrocele do obuvi, odstraňuje puchýře, způsobené chůzí při turistice. Rozmělněné listy používáme i na opuchliny. Zhoubné onemocnění žláz můžeme vyléčit přikládáním listu jitrocele na příslušná místa. V tomto případě je možné použít i čerstvou majoránku naloženou v oleji. Láhev se naplníme majoránkou, zalijeme olivovým olejem a necháme stát asi 14 dní na teplém místě. Poté přecedíme přes plátýnko a pořádně vymačkáme. Nemocné žlázy potíráme majoránkovým olejem, na to položíme rozmačkané listy jitrocele, potravinářskou fólii a celé ovážeme ručníkem. Zlepšení se dostaví po krátkém čase.

Rozmělněné listy vyléčí každou ránu, i kdyby byla 10 let stará. Pomáhá při bércových vředech a otevřených ranách, rozmělníme jitrocel v prstech přiložíme na postižené místo. Jsou-li nohy i silně oteklé, pak doporučuji koupele ve studeném výluhu slézu plazivého nebo v odvaru z přesličky rolní. Po koupeli se potřou okraje ran měsíčkovou mastí.

Jitrocel užíváme i při trombóze.

Způsoby užívání :

Čaj : 1 vrchovatá čajová lžička listů na 250ml vody, spaříme a krátce vyluhujeme

Čajová směs : 1 vrchovatá čajová lžička směsi (stejné množství mateřídoušky a jitrocele) na 250ml vody, spaříme a krátce vyluhujeme

Obklady z listů : čerstvé listy jitrocele se umyjeme, válečkem na prkénku rozmělníme na kaši a přikládáme na postižená místa

Sirup s jitrocele I.způsob : dvě vrchovaté dvouhrstě listů jitrocele pomeleme na mlýnku na maso. Do kaše přidáme trochu vody, 300g cukru a 250g včelího medu. Za stálého míchání se vše ohřívá (NEVAŘÍME) na slabém ohni, dokud nevznikne zahuštěná tekutina, přecedíme a ještě horkou nalijeme do lahví. Po vychlazení uchováváme v chladničce.

Sirup II.způsob : umyté listy jitrocele vkládáme po vrstvách s cukrem do 4 litrové láhve. Vkládáme vrstvu listů a vrstvu cukru. Poslední vrstva je cukr. Pořádně stlačíme. Hmota sedá. Následující dny vrstvy doplňujeme, dokud není láhev plná. Poté uzavřeme (máme-li možnost použijeme 2-3 vrstvy pergamenu a kolem hrdla omotáme provázkem). V zahradě na chráněném místě vykopeme jamku a vložíme láhev. Nad láhev položíme desku, zatížíme kamenem a celé zasypeme hlínou. Deska a kámen musí být viditelné. Za stálé teploty země zkvasí cukr a listy jitrocele. Po třech měsících láhev vytáhneme, šťávu přecedíme přes plátýnko a pořádně vymačkáme (můžeme celý obsah láhve vylisovat lisem na ovoce), převaříme a naplníme do menších lahví a dobře uzavřeme. Pokud nemáme možnost zakopání, necháme v teple nebo na slunečném místě. Dále postupujeme stejně jako u zakopání.

Vlaštovičník větší

kdysi tato bylina byla ve veliké úctě, dnes ji mnoho lidí pokládá za jedovatý plevel.

"Dnešní odpor vůči této bylině si dovedu vysvětlit jen tak, že v počátcích průmyslové výroby léčiv se zatracovaly všechny vysokohodnotné léčivé rostliny. A sice proto, aby byli lidé odlákáni od léčivých bylin a začali užívat chemické léky." Maria Treben.

Vlaštovičník je rozvětvený, až 80 cm vysoký, kvete žlutě od května, celé léto až do podzimu. Z bylinky teče oranžová, hustá šťáva. Vlaštovičník najdeme i v zimě, když je vše pokryté sněhem, pokud si pamatujeme, kde roste.

Valštovičník pročišťuje krev a pomáhá při tvorbě krve. Vlaštovičník spolu s kopřivou a výhonky bezu působí při léčbě leukémie. Této čajové směsi je potřeba vypít během dne 2 litry, pokud se má dostavit dobrý výsledek.

Je nejspolehlivějším prostředkem při těžkých chorobách jater, hlavně, když se užívá v čerstvém stavu.

Čerstvý, umytý a ještě vlhký vlaštovičník se odšťavní a šťáva se pije po doušcích během dne, zředěná dvojnásobným množstvím vody. Pročišťuje játra, dobře ovlivňuje látkovou výměnu. S úspěchem se užívá při onemocnění žlučníku, ledvin a jater. Velmi rychle se vyléčí žloutenka, když se dá 30g natě i s kořenem na 2 hodiny do 1/2 litru bílého vína.

Při hemeroidech a pálení v konečníku, při píchání a pálení při močení, také při hučení v uších se doporučuje pít po doušcích buď odstředěná šťáva z vlaštovičníku, zředěná vlažnou vodou nebo 2-3 šálky čaje denně. Čaj nevaříme jen spaříme vřelou vodou.

Zevně se vlaštovičník užívá při chorobách kůže, kuřímu oku, bradavicím a nemizících lišejích. Šedý zákal očí a skvrny na rohovce pomalu mizí. Šťáva dokonce pomáhá při krvácení a odchlípnutí sítnice. Vezmeme si vlaštovičník, umyjeme a křehký stonek rozmělníme mezi palcem a ukazováčkem. Získanou šťávu ukazováčkem natíráme do koutků zavřených očí. Oči se přímo nepotírají, ale z koutků se šťáva do nich dostane. Toto platí i pro šedý zákal, oslabení zraku a preventivně při velmi namáhaných zdravých očích. Homeopatie připravuje z vlaštovičníku tinkturu, která se při uvedených nemocech užívá 2x - 3x denně 15 kapek rozpuštěných v troše vody.

Šťáva z vlaštovičníku není pro oko nebezpečná!

Při rakovině kůže potíráme postižené místo 5x-6x denně šťávou z vlaštovičníku. Zčervenalé a zvětšující se bradavice naráz mohou přerůst v rakovinu kůže. Proto je dobré použít šťávu z vlaštovičníku.

U žen, které mají chloupky ve tváři, nebo silné ochlupení nohou a rukou, může to být projev poruchy ledvin, používáme šťávu z vlaštovičníku. Vlaštovičník dáme do odšťavňovače a získanou šťávou potíráme ochlupená místa. Necháme působit několik hodin, poté umyjeme jemným mýdlem a natřeme mastí z měsíčku lékařského nebo olejem z heřmánku či třezalky. Čerstvá šťáva v chladničce vydrží až půl roku. Kromě toho je potřeba pít čaj z kopřivy 3x-4x denně a dělat si sedací koupele z přesličky, aby se lépe prokrvily ledviny.

Můžete vyzkoušet i depilační olej podle Aleny Thomas na 100ml mandlového oleje budeme potřebovat 5 stonků vlaštovičníku. Stonek nasekáme na malé kousky, vložíme do sklenice a zalijeme olejem. Sklenici uzavřeme a necháme macerovat 2-3 týdny, občas protřepeme. Poté přecedíme přes jemné sítko nebo plátýnko. Používáme 1x týdně po depilaci.

Způsoby užívání :

Čaj : 1 rovná čajová lžička vlaštovičníku na 250ml vody, jen spaříme

Čerstvá šťáva : listy, stonky a květy se umyjí a ve vlhkém stavu vloží do odšťavňovače.

Výluh ve víně : 30g vlaštovičníku i s kořenem zalijeme půl litrem bílého vína a necháme stát 1-2 hodiny, potom přecedíme přes plátýnko a pořádně vymačkáme. Užíváme po doušcích.

Tinktura : vlaštovičník i s kořenem umyjeme a zalijeme režnou nebo jinou ovocnou pálenkou 38-40%, můžeme i vodkou. Necháme 2-4 týdny na slunci nebo někde u tepla louhovat, poté scedíme. Užíváme 10-15 kapek zředěných vodou.

Řepík lékařský

roste na slunečných a suchých místech, malé žluté kvítky tvoří dlouhé soukvětí, podobně jako divizna.

Sbírá se kvetoucí nať v době květu od června do srpna. Tuto léčivou rostlinu znali již staří Egypťané .

Má léčivé účinky při všech zánětech krku, úst a hrtanu. Měli bychom si na něj vzpomenout při angině, onemocnění krku, kurdějích (skorbutu) a zánětu ústní dutiny. Lidé, kteří v povolání velmi mluví nebo zpívají, by měli preventivně kloktat s řepíkem.

Lístky výborně pomáhají při chudokrevnosti, ranách, s úspěchem se užívají při revmatu, bolestech v kříži, těžkostech s trávením, tvrdnutí jater a chorobách sleziny. Denně je možno pít až 2 šálky čaje.

Děti které mají tuberkulózu krčních uzlin, by se denně měli koupat v řepíku.

Patří mezi naše nejlepší bylinky a to pro svoje svíravé účinky pro velký obsah léčivých látek.

Dr. Schierbaum říká : "třikrát denně šálek čaje z řepíku léčí rozšíření srdce, žaludku, střev a plic, i , také při delším užívání choroby ledvin a močového měchýře.

Při křečových žilách a bércových vředech doporučuji řepkovou mast.

Způsoby užívání :

Čaj : jedna čajová lžička na 250ml vody, zapaříme a krátce vyluhujeme.

Koupele : 200g řepíku na plnou koupel.

Směs na nemocná játra : řepík svízel a mařinku vonnou smícháme stejným dílem. 1 čajová lžička směsi se zapaří v 250ml vody a krátce se vyluhuje.

Mast : jedna na drobno nekrájená hrst listů, stonků a květů se naloží do 250g vepřovéhosádla a nechá do druhého dne macerovat. Poté přecedíme a přejme do malých krabiček.

Ořešák královský

Ořech kvete v květnu, ještě před vypučením listů. Čerstvé listy se sbírají v červnu, zelené ořechy v polovině června, když se dají ještě lehce propíchnout. Zelené slupky se sbírají krátce před před dozráním plodů, dříve než zčernají.

Čaj z listů má dobré účinky při poruchách trávení, při zácpě, nechutenství a na pročištění krve. Úspěšně se užívá při cukrovce a žloutence.

Výluh z listů je velmi účinnou přísadou do koupele při křivici, při tuberkulóze krčních uzlin, při zánětu kostní dřeně, při vykloubení kostí a při hnisání nehtů na nohou i rukou. Při strupech na hlavě a svrabu omýváme nemocná místa výluhem ze zelených listů.

Omývání, případně koupele pomohou při uhrovitosti, hnisavých vyrážkách, pocení nohou, výtoku (bělotoku). Výplachy se dělají při kurdějích (skorbutu), při onemocnění dásní, krku a hrtanu. Silný výluh z listů, přidaný do koupele, léčí uzlovité omrzliny.

Je možné jej použít i při vypadávání vlasů, výluh vmasírujeme do pokožky hlavy. Je výborným pomocníkem proti vším ve vlasech, které se znovu objevují.

Zelené ořechy se sbírají před 24.6. (svatým Janem Křtitelem), dělá se z nich ořechová pálenka. Pročišťuje žaludek, játra i krev, odstraňuje slabosti žaludku a hnilobné procesy ve střevech. Také je výborným pomocníkem na ředění krve.

Způsoby užívání :

čaj : 1 vrchovatou lžičku pokrájených listů spaříme v 250ml vody a krátce vyluhujeme.

Koupel : 100g listů na plnou koupel, 1 vrchovatá lžička na 250ml vody (viz.způsoby užití). Pro silnější výluhu dáváme dvojnásobné množství.

Ořechovice : asi 20 zelených ořechů rozčtvrtíme a vložíme do lahve se širokým hrdlem, zalijeme 1 litrem režné, tak aby byla 2-3 prsty nad ořechy. Dobře uzavřenou lahev postavíme na slunce nebo teplé místo na 14 dní až 4 týdny. Poté scedíme a přelijeme do lahví. Užíváme jednu kávovou lžičku dle potřeby.

Chutný likér : k zeleným ořechům přidáme 2-3 hřebíčky, kousek skořice, kousek vanilky a slupku z pomeranče. Necháme 14 dní až 4 týdny na slunci nebo u tepla. Scedíme a přidáme vychlazený sirup z 500g cukru a 250 ml vody.

Šalvěj lékařská

je 30-70 cm vysoká bylinka, kvetoucí fialově, listy mají plstnatý povlak se stříbřitým leskem. Šíří kolem sebe hořkou, kořenitou vůni.

Jiný druh Šalvěj luční najdeme na lukách a pastvinách, září modrofialovými květy, které šíří aromatickou vůni. Ze šalvěje luční používáme květy, hlavně na kloktání, ale i na přípravu šalvějového octa. Plnou lahev květů naložíme do ovocného octu a vyluhujeme. Používáme na masáž nemocných, kteří dlouhodobě leží (na proleženiny). Listy se sbírají před květem, v květnu a červnu. Rostlina obsahuje nejvíc éterických olejů ve slunných a suchých dnech. Listy sbíráme nejlépe v poledne a sušíme ve stínu.

Mnohem léčivější je šalvěj lékařská. Byla slavnou léčivkou už pro naše předky. Veršík okolo roku 1300 "proč by měl člověk zemřít, když v zahradě roste šalvěj?" Šalvěj, latinsky salvare znamená spasit, vyléčit.

Pijeme-li častěji čaj ze šalvěje, posilujeme celé tělo, zabraňuje mrtvicím a velmi příznivě působí při obrně. Stejně jako levandule pomáhá při nočním pocení. Vyléčí chorobu, která je průvodcem nočního pocení, svou léčivou mocí odstraňuje velkou slabost, která je průvodním jevem této choroby.

Pomáhá při křečích, onemocnění míchy, onemocnění žláz a také při třesu končetin. Při těchto chorobách se pijí dva šálky čaje denně po doušcích.

Čaj velmi dobře působí při nemocech jater, nadýmání a jiných těžkostech způsobených při narušení jater. Pročišťuje krev, odvádí hleny z dýchacích cest a žaludku, povzbuzuje chuť k jídlu a odstraňuje poruchy střev a běhavku.

Čaj ze šalvěje při vnějším použití pomáhá při zánětu mandlí, bolestech v krku, při zánětlivých ložiscích zubů, zánětu hrtanu a ústní dutiny.

Mnohé děti i dospělí by nemuseli mít vyoperované mandle, kdyby včas užívali šalvěj. Mandle jsou totiž strážci těla, zachytávají a zneškodňují jedovaté látky. Když mandle chybí, dostávají se jedy do ledvin.

Nálev ze šalvěje pomáhá při krvácení a uvolnění zubů. Kloktá se, nebo se dávají bytové tampony namočené ve výluhu z šalvěje.

Sedací koupel je vhodná pro lidi s nemocnými nervy nebo pro ženy s nemocným lůnem.

Po bodnutí hmyzem přiložíme rozmělněný list.

Způsoby užívání :

Příprava čaje : 1 čajová lžička na 250ml vody, zapaříme a krátce louhujeme.

Šalvějový ocet : láhev naplníme po hrdlo květy šalvěje a zalijeme ovocným octem, tak aby byly ponořené, necháme stát 14 dní na slunci nebo u tepla. Potom přecedíme.

Sedací koupel : dvě vrchovaté dvouhrstě bylinky zalijeme vodou a necháme přes noc luhovat. Druhý den vše zahřejeme až do varu, přecedíme a nalijeme do vany s vodou.

Měsíček lékařský (zahradní)

zaujímá mezi domácími léčivými bylinkami důležité místo. Patří mezi bylinky, které umí léčivě zasáhnout při rakovině a rakovinových nádorech.

Jsou-li květy ráno po sedmé hodině zavřené, určitě bude ten den pršet. V minulé době jej měli za předpovědníka počasí.

V lidovém léčitelství se sbírají a používají květy, listy a stonek. Sbíráme za slunečného počasí, má největší léčivé účinky. Na zahradě jej můžeme sbírat až do pozdního podzimu, pokud jej nenapadne plíseň moučnatka.

Čaj z měsíčku pomáhá při čištění krve (při pravidelném pití) a infekční žloutence. Působí divy pijeme-li 1-2 šálky čaje denně. V Americe lékaři poukazovali na léčivou moc měsíčku při rakovině. Čaje z měsíčku působily velmi dobře při léčbě onemocnění žaludku a střev, při žaludečních křečích a vředech, i při zánětu tlustého střevě, při vodnatelnosti a krvavé moči. Výborně pomáhá při virových onemocněních, při onemocněních rakovinou, kde už nelze provést operaci (doporučuje se pít čaj delší dobu).

U onemocnění jater se užívají květy, listy i stonek, čaj se spaří a vypije se neslazený. Denně 3-4 šálky, polévkovou lžící každou čtvrthodinu. Spaříme-li čaj z polévkové lžíce květů ve 250ml vody dostaneme lék na vyhánění škrkavky.Měsíček pročišťuje, podporuje krevní oběh a urychluje hojení ran.

Mast pomůže při bolestech v pooperační jizvě, při křečových žilách, zánětech žil, bércových vředech, u fistulích a spáleninách. Mast i zbytky bylinek používáme při nádorech prsů, i když májí rakovinový původ. Pomůže i při plísni nohou.

Výluh z čerstvé bylinky lze použít i na omývání při plísni pochvy. Měsíčková tinktura se ředí převařenou vodou a je velmi dobrá na obklady při ranách, pohmožděninách, výronu krve, přetažení svalů, dokonce i při hnisavých a rakovinových vředech, otevřených proleženinách, opuchlinách a nádorech.

Za měsíček se prosazovala Marie Trebenová i farář Kneipp.

Čerstvou šťávu z měsíčku můžeme úspěšně použít i při rakovině kůže.

Když si pacient delší dobu denně potírá cévní nádor (angiom) čerstvou šťávou z měsíčku, může zmizet. Stejně tak se ztratí pihy a stařecké skvrny, i drsné rakovinové skvrny kůže.

Šťáva z čerstvých stonků měsíčku odstraňuje bradavice a svrab.

Nálev z převařeného čaje odstraňuje lišeje a otoky žláz, když postižená místa koupeme ve výluhu. Kdo nosí brýle a oči si umývá vlažným čajem, zlepší se mu ostrost zraku.

Nálev ze stejného poměru měsíčku a přesličky, používáme na omývání, pomáhá při rakovinových vředech a nádorech, při zánětu kostní dřeně, bércových vředech i při nehojících se hnisavých ranách.

Čaj:

jednu vrchovatou lžičku spaříme 250ml vody a krátce luhujeme

Sedací koupel :

dvě vrchovaté dvouhrstě čerstvých nebo 100g sušených bylinek na jednu koupel (viz. použití bylinek)

Umývání :

na půl litru vody jedna vrchovatá polévková lžíce bylinek, necháme krátce vyluhovat.

Tinktura :

hrst květů na 1 litr koňaku (nebo vodce, slivovici) necháme vyluhovat na slunci 14 dní nebo při teplotě 20 stupňů Celsia.

Mast :

2 vrchovaté dvouhrstě květů, stonků a listů nadrobno nakrájíme a vložíme do 500g vepřového sádla ohřátého na teplotu smažení, necháme vykypět, zamícháme a odstavíme. Necháme do druhého dne přikryté stát, rozehřejeme a přecedíme přes plátýnko, pořádně vymačkáme. Uložíme do malých kelímků v chladu.

Čerstvá šťáva :

listy, stonky a květy se umyjí a ještě vlhké se dají do odšťavňovače pro získání šťávy.

Olej z měsíčku :

květy měsíčku volně vložíme do láhve a zalijeme mandlový nebo olivovým olejem. Necháme stát 2-3 týdny, občas protřepeme. Potom přecedíme přes plátýnko a přelijeme do tmavých lahviček. Uchováváme v temnu a chladu. Používáme jako přísadu do krémů, atd.

Způsoby přípravy bylinek :

Příprava čaje, zápar nebo nálev :

čerstvé bylinky umyjeme pokrájíme a dáme do skleněného nebo jiného nekovového hrnečku. Vodu uvedeme do varu, odstavíme a zalijme s ní bylinky. Čerstvé bylinky luhujeme velmi krátce (stačí půl minuty). Čaj musí být úplně světlý, bleděžlutý nebo bledězelený. Sušené bylinky necháme vyluhovat déle (1-2 minuty). Takto připravený čaj je lahodnější a má příjemnější vzhled. Kořeny dáváme do předepsaného množství studené vody, krátce povaříme a tři minuty luhujeme.

Denní dávku čaje nalijeme do termosky a podle předpisu pijeme během dne po doušcích. Většinou se dává 1 vrchovatá lžička bylinek na 250ml vody, jinak dle návodu.

Výluh za studena (macarát) :

některé bylinky (např. sléz, jmelí, puškvorec) se nesmí zapařit, protože působením tepla by ztratily léčivé účinky. Z těchto rostlin dostaneme čaj jen výluhem za studena.

Uvedené množství u jednotlivých bylinek necháme vyluhovat ve studené vodě 8-12 hodin (většinou přes noc), potom jen mírně zahřejeme (na teplotu k pití), denní dávku nalijeme do termosky, kterou jsme před tím vypláchli teplou vodou. Nejlepší užívání léčivých bylin je výluh studena, míchaný se záparem neboli nálevem (bylinky vyluhujeme přes noc v polovičním množství vroucí vody, ráno scedíme. Poté bylinky zalijeme druhou polovinou vroucí vody a opět scedíme. Touto přípravou čaje dostaneme výtažek látek rozpustných ve studené i teplé vodě.

Tinktura (esence) :

tinktury jsou též výluhy, ale získané v 38-40% režné nebo ji ovocné pálence (lze použít i vodku). Do dobře uzavíratelné láhve dáme zlehka bylinky až po hrdlo a zalijeme alkoholem. Dobře zavřenou láhev dáme na teplé místo (asi 25 stupňů Celsia) na 14 dní, případně déle. Denně protřepeme nebo aspoň přes den. Potom přeceníme přes plátýnko a pořádně vymačkáme. Nalijeme do tmavých skleniček.

Tinktura se používá vnitřně jako kapky zředěné v čaji, zevně se užívá na obklady nebo na masáže.

Čerstvá šťáva :

čerstvá šťáva z bylinek je vhodná na užívání po kapkách nebo s ní vlhčíme postižená místa na těle. Získává se pomocí odšťavňovače, umyté byliny nejdříve poseká a potom odšťavní. Šťáva se má připravovat denně čerstvá. Když ji naplníme do malých lahviček a dobře uzavřeme, vydrží v chladničce i několik měsíců.

Obklady z bylinek :

vhodné bylinky se umyjí a válečkem na nudle na prkénku rozmělní na kaši. Kaši naneseme na plátno a položíme na postižené místo. Na to položíme vrstvu vaty a převážeme ručníkem. Kašový obklad může působit až 4 hodiny.

Zábal ze zapařených bylin :

vodu v hrnci přivedeme k varu, na napařovač na knedlíky dáme čerstvé bylinky a přiklopíme pokličkou. Po krátkém čase vyndáme změklé a teplé bylinky, zabalíme je do gázy a položíme na postižené místo. Opět zateplíme jako u obkladu a ještě zabalíme do vlněné pokrývky a pevně zavážeme. Nesmí vzniknout pocit chladu. Velmi účinné jsou zábaly z přesličky. Obklad necháme působit dvě hodiny, případně celou noc.

Bylinné koupele :

Celková koupel : příslušné byliny se vyluhují přes noc. Na koupel potřebujeme hrnec (6-8 litrů) plný bylinek nebo 200g sušených bylinek. Druhý den vše zahřejeme (nevaříme), přecedíme a výtažek nalijeme do vany. Koupeme se 20 minut. Srdce musí být nad vodou. po koupeli se neosušujeme, ale zabalíme do ručníku nebo do županu a lehneme si na hodinu do postele.

Sedací koupele : pro sedací koupele potřebuje poloviční množství bylin jako u celkové nebo 100g sušených a postupujeme stejně jako při plné koupeli. Voda musí sahat až po ledviny.

Je třeba třeba dodržet údaje u jednotlivých bylin.

Obklad ze Švédských kapek :

podle velikosti postiženého místa vezmeme větší či menší kus vaty nebo buničiny a navlhčíme kapkami ze Švédských bylin a přiložíme. Místo před přiložením namažeme vepřovým sádlem nebo mastí z měsíčku, aby líh nevytáhl z kůže mastnotu. Na to položíme igelit nebo potravinovou fólii, zabalíme ručníkem a ovážeme. Obklad necháme působit 2-4 hodiny, podle druhu nemoci a citlivosti nemocného. Když to nemocný vydrží můžeme nechat obklad celou noc. Při odstranění obkladu bude pokožka zarudlá. Pokud by se u citlivějších lidí objevila vyrážka, je potřeba dobu působení zkrátit nebo na čas přerušit. Alergičtí pacienti nesmí používat igelit nebo potravinářskou fólii, ale jen ručník. V žádném případě se však není zapomenout na namazání pokožky před použitím obkladu. Vyskytne-li se svědění, postižené místo potřeme mastí z měsíčku.

S těmito obklady nemusíme ležet v posteli. Jsou-li dobře zavázané, můžeme s nimi chodit po bytě nebo alespoň sedět.

Správný sběr, sušení a uchování bylinek

Sběr :

musíme znát bylinku, kterou sbíráme. Když ji poznáme je důležité, aby jsme bylinky sbírali ve správném čase, na správném místě a správným způsobem.

Nejlepší léčivé úspěchy mají byliny čerstvě sbírané. To je při těžkých chorobách bezpodmínečně nutné, chceme-li mít úspěch. Čerstvé byliny můžeme sbírat už od konce února až do listopadu. Na zimu si uděláme nepříliš velkou zásobu usušených bylin. Sbíráme je v čase, kdy mají největší obsah účinných látek.

Květy : na začátku kvetení

Listy : před a po květu

Kořeny : brzy z jara nebo na podzim

Plody : v čase zralosti

Je nutné dodržet tyto pokyny :

Sbíráme jen zdravé a čisté rostliny! Sbíráme za slunečného dne, v suchém stavu, až zmizí rosa. Nesbíráme na chemicky hnojených polí, lukách, u železničních tratí, silnic a průmyslových podniků.

Nevytrháváme rostliny i s kořenem, pokud jej nepotřebujeme. Při sběru listů a květů nestlačujeme a nepoužíváme plastové tašky. Jinak se bylinky zapaří a zčernají.

Sušení :

před sušením bylinky neomýváme, jen je nadrobno pokrájíme. rozložíme na plachtu nebo papír a sušíme ve stínu, nebo na půdě. Nejlepší jsou rámy s hustým sítem. Kořeny, kůru nebo velmi vodnaté byliny můžeme sušit umělým teplem. Teplota nesmí překročit 35 stupňů. Kořeny pečlivě umyjeme a nakrájíme, taktéž větvičky jmelí a vrby.

Uchovávání :

Na zimu uchováváme jen bylinky, které po usušení při zlomu praskají. Nejvhodnější jsou láhve nebo uzavíratelné krabice. Nepoužíváme platové a kovové krabice nebo jiné nádoby. Byliny chráníme před světlem, můžeme použít zelené nádoby.

Zásobujeme se jen na jednu zimu, byliny čase ztrácejí léčivé účinky.

Přeslička rolní

zelená letní lodyha, přeslenovitě rozvětná, vysoká 40 cm. Největší sílu má ta, která roste v hlinité půdě. Obsahuje podle druhu půdy 3-16% kyseliny křemičité, která má dobré léčivé účinky.

V lidovém léčitelství si této bylinky velmi vážili už ve starých časech, především pro její schopnost zastavovat krvácení a pro úspěchy při vážném onemocnění ledvin a močového měchýře.

Farář Kneipp vyhlásil přesličku za nenahraditelnou a neocenitelnou, při krvácení, zvracení krve, při chorobách ledvin a močového měchýře, při kamenech a písku. Dále pomůže při hnisavých ranách, rakovinových vředech i při zánětu kostní dřeně.

Švýcarský farář Künzle říká "Každý kdo překročil čtyřicítku by měl vypít 1 šálek čaje z přesličky. Ztratilo by se revma, dna, nervové bolesti a prožil by zdravé stáří."

Čaj z přesličky vyléčí nejsilnější krvotok a zvracení krve, někdy i okamžitě. Pití čaje pomáhá při hromadění vody v osrdcovníku a v pohrudnici, při onemocnění ledvin po spále a jiných infekčních chorobách, při kterých se naruší odvádění moče. Je léčivkou pro ledviny, když se pije čaj ze spařené přesličky velmi rychle odchází mnoho tmavě zabarvené moči. Rychle léčí vodnatelnost (vynechají se všechny ostatní bylinkové čaje a pije se 4-5 dní čaj z přesličky 4-5 šálků denně, ale jen po doušcích.) Ve většině případů voda odejde.

Čaj pomáhá při krvácení plic, dělohy, hemeroidů, žaludku, v těchto případech se dělá silnější odvar (na 250ml vody 2-3 vrchovaté lžičky). Spolu s rozrazilem je dobrá jako prevence proti zvápenatětí tepen a ztrátě paměti, protože pročišťuje krev. To je také nejlepší prostředek jak předcházet rakovině.

Směs přesličky a třezalky se může doporučit na kloktání při zánětu mandlí, zánětu sliznice dutiny ústní, při hnilobném procesu zubů, při krvácení dásní, fistulích a polypech.

Sedací horké koupele z přesličky pomohou při tvorbě kamenů v ledvinách, při písku v ledvinách a kaméncích v močovém měchýři, poruchách plotének, pomohou k prokrvení ledvin.

Při zánětu a hnisání ledvinové pánvičky, při těžkých chorobách ledvin se všemi průvodními znaky pomůže koupel z přesličky bahenní.

Koupele a omývání působí při hnisavém zánětu nehtového lůžka, při bércových vředech, zánětu kostní dřeně, při starých, zahnívajících ranách, rakovinových vředech, ostruze na patní kosti, fistuli, vyrážkách po holení a při tuberkulóze kůže. Při opakovaném krvácení z nosu se dává obklad z vychlazeného výluhu přesličky.

Obklad z přesličky pomáhá při prochlazení močového měchýře s křečovými bolestmi, u starých lidí obklad pomáhá při poruchách s močením a bolestech při močení.

Tinktura z přesličky pomůže při pocení nohou. Nohy řádně umyjeme, osušíme a pak vtíráme tinkturu, kromě toho je potřeba půl hodiny před snídaní vypít šálek čaje z přesličky.

Kaše z čerstvé přesličky se přikládá při bolestivých hemeroidech a hemerodionálních uzlinách.

Přeslička rolní způsoby užívání :

Čaj : 1 vrchovatá čajová lžička přesličky na 250 ml vody, necháme půl hodiny vyluhovat a poté pijeme po doušcích.

Teplý zábal : 1 vrchovatou dvouhrst přesličky vložíme do napařovače na knedlíky. Když jsou bylinky dobře propařené a měkké, dáme do plátýnka a přiložíme na postižené místo. Dobře zabalíme, aby bylo v teple. Necháme působit několik hodin, případně celou noc.

Sedací koupele : 100g přesličky dáme do studené vody přes noc. Druhý den ohřejeme až k varu a přelijeme do vany. Doba koupání je 20 minut, ledviny musí být ponořené pod vodou. Poté se neutíráme, zabalíme do ručníku nebo županu a na hodinu si lehneme do postele.

Tinktura : 10g čerstvé přesličky luhujeme 14 dní v 50g režné pálenky na slunci. Denně protřepeme. Poté přecedíme na nalijeme do tmavých lahviček.

Kašový obklad : čerstvá přeslička se dobře umyje a na dřevěném prkénku rozmělní na kaši. Kaši dáme na plátýnko a přiložíme na postižené místo.

Řebříček obecný

tato bylinka výborně pomáhá při různých chorobách, ale hlavně je léčivou bylinkou pro ženy. Už farář Kneipp vyslovil ve svých spisech názor : "Ženy by se uchránily mnohých těžkostí, kdyby občas sáhly po řebříčku." Ať už jde o mladé děvče s nepravidelnou periodou, nebo o starší ženu v přechodu, i po něm. Dobře působí na lůno ženy. Může pomoci i při rakovině dělohy, zde je dobré pití čaje ve větším množství. Pití čaje se doporučuje pro dívky v pubertě, když nemá menstruaci (1 šálek ráno nalačno), v klimakteriu by ženy měly užívat čaj, pomáhá při vnitřních nepokojích a jiných podobných stavech (i sedací koupele jsou velmi prospěšné). Čaj se také doporučuje při návalech krve do hlavy, nevolnosti, při chorobách očí, spojených se slzením, při pichlavých bolestech očí a při krvácení z nosu. Při migrénách pomůže pomoci už již jeden šálek čaje denně, pijeme jen po doušcích velmi vřelý. Pijeme-li čaj z řebříčku pravidelně, může se ztratit migréna úplně. Na migrény jsem trpěla, tak jsem vyzkoušela pít pravidelně, každé ráno, čaj z řebříčku a migréna ustoupila, jen jeden den v měsíci, při menstruaci, se dostaví. Takže mohu doporučit. Pročišťuje krev, může pomoci při chorobách kostní dřeně, když se aplikuje čajová kůra, koupele a masáže tinkturou. Řebříček je velmi dobrým pomocníkem při zastavení krvácení plic a spolu s puškvorcem dokáže vyléčit rakovinu plic. Kořen puškvorce se během dne žvýká a pije se velmi teplý čaj z řebříčku, ráno a večer jeden šálek. Čaj velmi rychle pomůže při krvácení žaludku, krvácejících hemeroidech, při tlaku v žaludku a silném pálení žáhy. Při nachlazení, bolesti zad a při revmatických bolestech by se měl pít čaj z řebříčku co nejteplejší. Normalizuje funkci ledvin, odstraňuje nechutenství, nadýmání a žaludeční křeče, poruchy jater, záněty žaludko-střevního traktu, podporuje činnost střevních žláz a tak udržuje pravidelný chod stolice. Pomáhá při poruchách krevního oběhu a křečích cév a je možno jej doporučit při angině pectoris.

Sedací koupele z řebříčku odstraňují i uzlovité nádory dělohy (myomy). Užíváme je tak dlouho, dokud kontrola u lékaře nezjistí negativní výsledek. Nepříjemné svrbění v pochvě je možno odstranit omýváním a sedacími koupelemi v řebříčku.

Proti hemeroidům je možné použít mast z řebříčku.

Čaj : 1 vrchovatou lžičku řebříčku zapaříme 250ml vody a necháme krátce vyluhovat, 30 sekund - 1 minutu.

Tinktura : láhev naplníme po hrdlo květy řebříčku, natrhaných za slunce, a zalijeme 38-40% režnou nebo jinou ovocnou pálenkou. necháme stát na slunci nebo u tepla 14 dní. Poté přecedíme a přelijeme do lahviček.

Mast : dobře rozehřejeme, 90 g másla nebo sádla, přidáme 15g čerstvých, rozdrobených květů řebříčku a 15g rozdrobených listů maliny, celé necháme vykypět, zamícháme a odstavíme. Druhý den mírně zahřejeme, přecedíme přes plátýnko a pořádně vymačkáme. Nalijeme do malých kelímků (dóziček). Uchováváme v chladničce.

Sedací koupel : 100g natě dáme přes noc do studené vody, druhý den zahřejeme až k varu, přecedíme a přilijeme do koupele.

Kostival lékařský

patří mezi naše nepostradatelné a nejlepší byliny. Sbírá čerstvá nať před i v době květu a kořen, který vykopáváme na jaře a na podzim, nejlépe rycími vidlemi.

Tinktura z kostivalu velmi rychle pomáhá proti revma a otokům kloubů. Obklady z tinktury můžeme s úspěchem použít při vnějších i vnitřních zraněních, při poranění všeho druhu, např. při pohmožděninách, výronech krve a při zlomeninách.

Listy kostivalu pomohou už za jednu noc, když je spaříme a rozválíme válečkem, teplou kaši položíme na namožené nohy, pomáhá také při podvrtnutí a vykloubení.

Obklady s teplé moučky kořene kostivalu (vysušený kořen pomeleme na mlýnku na kávu nebo mák) pomáhají při hnisání kostí, může úplně vyléčit zduřelé články na nohou a rukou, obklady pomáhají při křečových žilách, revmatickém zduření svalů, dnových uzlinách, nádorech, při bolesti šíje, bolestivých pahýlech po amputaci, dokonce i při zánětu okostice, mohou také přinést úlevu při obrně.

Dnes může mouku s kostivalu zakoupit v lékárnách.

Z kořene, také připravujeme čaj, který se používá vnitřně při bronchitidě, poruchách trávícího traktu, při krvácení žaludku, při zápalu pohrudnice. Pijeme 2 - 4 šálky čaje denně, po doušcích. Při žaludečních vředech se doporučuji směs se 100g kostivalu, 50g měsíčku a 50g truskavce (rdesna ptačího).

Listy kostivalu lze také použít jako přísada do celkové koupele, při revmatických bolestech, při dně, bolestech kloubů, při poruchách prokrvení a při poruchách meziobratlových plotének. Při poruchách prokrvení v nohách, při křečových žilách a na doléčení zlomených kostí používáme sedací koupele ve vaně z kořene kostivalu.

Čaj z kořenů kostivalu : 2 čajové lžičky nadrobno nařezaného kořene zalijeme 1/2 litrem vody a přes noc luhujeme, ráno zahřejeme a scedíme. Denně pijeme 2 - 4 šálky po doušcích.

Míchaný čaj : při žaludečních vředech dáme vrchovatou lžičku směsi, spaříme čtvrt litrem vody a necháme 3 minuty vyluhovat. Denně pijeme 2 - 4 šálky po doušcích.

Kašové obklady z kořenů : dobře usušené kořeny pomeleme na mouku (nebo zakoupíme v lékárně). Do hrnku s vařící vodou přidáme pár kapek rostlinného oleje (slunečnicový, olivový, mandlový, atd.) přidáme mouku z kořenů a umícháme kaši, natřeme na plátno, přiložíme na postižené místo a zabalíme (suchým ručníkem, plenkou).

Obklad z čerstvých listů : listy umyjeme, napaříme a válečkem rozválíme, položíme na bolavé místo a zavážeme.

Přísada do celkové koupele : do 5 litrů studené litrů vody vložíme čerstvé listy, tak aby byly ponořené nebo 500g sušených listů, necháme přes noc luhovat, druhý den zahřejeme do varu a přecedíme do vany. Koupeme se 20 minut, srdce musí být nad vodou. Po koupeli se neutíráme, ale zabalíme do osušky nebo do županu a lehneme si na hodinu do postele.

Sedací koupel : postup je stejný jako při celkové koupeli, jen použije 200g sušených listů a ledviny musí být při koupeli ponořené.

Mast z kostivalu : 4-6 čerstvých kořenů kostivalu (podle velikosti), omyjeme, jemně posekáme a krátce osmahneme v 250g vepřového sádla ze střev, přes noc necháme stát, druhý den zahřejeme, přecedíme přes plátýnko a pořádně vymačkáme. Přelije do čistých nádobek a uchováváme v chladničce.

Mast používáme místo obkladu z kaše kořene. Je nepostradatelná při léčení ran u lidí i zvířat.

Víno z kostivalu : 2-5 čerstvých kořenů, omyjeme, nadrobno posekáme a vložíme do kvalitního bílého vína. Luhujeme 5-6 týdnů, poté scedíme přes plátýnko a pořádně vymačkáme.

Je to vynikající pomocník při chorobách plic.

Třezalka tečkovaná

je významná léčivá rostlina. Roste zejména na slunných stanovištích, pokud si nejste jisti, rozmačkejte jeden otevřený květ mezi prsty, vyteče z něj černo-červený olej. Na čaj a přísadu do koupele sbíráme kvetoucí nať, do svatojánského oleje sbíráme květy.

Čaj s třezalky se používá při depresích, zranění nervů a nervových potížích všeho druhu, při zraněních po úderech, ale také při následcích namožení svalů ze zvedání těžkého břemene. Dobře se léčí i zánět trojklaného nervu, pijeme-li denně 2 až 3 šálky čaje z třezalky a příslušné místo mažeme Svatojánským olejem.

Čajem s třezalky vyléčíme poruchy řeči, nepokojný spánek, hysterické záchvaty, náměsíčnictví, ale i noční pomočování a deprese. K tomu účinně pomáhají i koupele nohou v třezalce. V týdnu 6 koupelí nohou. Tuto kúru doporučuje Maria Treben při všech chorobných stavech, které jsou původu nervového. Je vynikajícím prostředkem proti průjmu.

Při dospívání by měly dívky určitý čas pít 2 až 3 šálky denně čaje z třezalky. Podporuje vývin ženských orgánů a pomáhá léčit nepravidelnost periody.

Tinktura z třezalky se označuje jako "Arnika pro nervy". Můžeme ji s úspěchem použít při nemocech nervů, zánětu nervů, neurózách, slabostech nervů a nespavosti.

Svatojánský olej je velmi vychvalovaným přírodním lékem, neměl by chybět v žádné domácnosti. Svoji léčivou sílu si zachová 2 roky. Používá se nejen při otevřených ranách, čerstvých poraněních, při výronu krve, otoku žláz a jako léčebný prostředek při drsné pokožce tváře, ale pomáhá při bolestech zad, bolestech v kříži, při ischiasu a revma, při vykloubeninách a pohmožděninách, ekzému, při popáleninách a opaření, také při slunečním úpalu. Kojenci s bolavým bříškem se hned zklidní po namasírování bříška svatojánským olejem. Jen POZOR! po namazání nechodit na slunce, hrozí spálení kůže.

Čaj : jedna čajová lžička třezalky na 250ml vody, jen spaříme a krátce vyluhujeme

Svatojánský olej : květy natrháme za slunečného dne, volně naplníme do lahve a zalijeme jemným olivovým olejem. Květy musí být v oleji ponořené. Lahev dobře uzavřeme a postavíme na několik týdnů na slunce, nebo teplé místo. Po čase olej zčervená. Olej přecedíme přes plátno a pořádně vymačkáme. Nalijeme do tmavých skleniček. Na popáleniny můžeme použít lněný olej.

Tinktura : do 1l koňaku dáme dvě hrsti květů (nasbíraných za slunečného dne). Necháme stát na slunci nebo teplém místě 3 týdny. Poté přeceníme.

Koupel nohou, sedací : plné vědro (kbelík, hrnec) natě třezalky stonky, květy, listy zalijeme studenou vodou a přes noc necháme luhovat. Před koupelí vše zahřejeme až do varu a přilijeme do koupele. Koupeme sebe nebo nohy 20 minut.

Zkoušela jsem i třezalkový med na deprese recept zde https://delamesitosami.cz/2013/03/07/domaci-trezalkovy-med/, má výbornou chuť.

Kokoška pastuší tobolka

Tato bylinka je velmi cenná. Čaj s pastuší tobolky, denně 2-3 šálky, se s úspěchem pije při rozličných druzích krvácení (při krvácení z nosu, ze žaludku, střev a při nepravidelném cyklu). Při silném krvácení ran pomáhá odvar z pastuší tobolky. Při silném menstruačním krvácení se doporučuje pít 2x denně čaj z pastuší tobolky, 8-10 dní před začátkem periody. Čaj také reguluje periodu v čase puberty.

V klimakteriu by měla každá žena pít denně po dobu 4 týdnů 2 šálky čaje, poté vynechat 3 týdny a opět v cyklu pokračovat.

Při hemeroidech používáme odvar z pastuší tobolky na výplachy, sedací koupele a na omývání.

Ženy, kterým otékají v době kojení bradanky, by měly v pařáku na knedlíky zapařit pastuší tobolku a přikládat jako obklad.

Vřele se doporučuje při krvácení ledvin pít denně 2 šálky čaje z pastuší tobolky a přesličky rolní (ve stejném poměru).

Reguluje krevní oběh a proto je vhodná při vysokém, ale i nízkém tlaku. Pijí se 2 šálky čaje denně. Dobře léčí i krvácení dělohy, čaj se pije jen potřebnou dobu.

Při všech vnějších svalových onemocněních je tato bylinka zvlášť důležitým pomocníkem. Při chřadnutí svalů a končetin (atrofii), ochablosti svěrače, výhřezu konečníku a dělohy, tříselné kýle vtíráme několikrát denně tinkturu z pastuší tobolky na postižené místo a pijeme 4 šálky čaje z kontryhele.

Čaj : 1 vrchovatá čajová lžička na 250ml vody, zapaříme a krátce luhujeme

Obklady : vrchovatou dvouhrst čerstvé pastuší tobolky, spaříme na napařovači na knedlíky. Spařenou dáme na plátno a přikládáme na postižené místo.

Tinktura : čerstvou pastuší tobolku, stonky, listy, květy i šešulky nakrájíme nadrobno, naplníme volně do lahve až po hrdlo a zalijeme 38-40% pálenkou, necháme na slunci nebo u tepla 14 dní luhovat, poté přecedíme.