Světlík lékařský

(Euphrasia officinalis)

Na konci, kdy většina bylinek již odkvetla, začíná čas světlíkú. Je to dost častý plevel na lukách a pastvinách, dodává jim poslední krásu léta. Tam, kde se vyskytuje, bývá hojný, a i když je drobný, dokáže bohatstvím bílých květů rozveselovat své okolí až do pozdního podzimu. Sbíráme kvetoucí nať, ale můžeme jej zakoupit i prodejnách s bylinkami. Sběr rozkvetlé natě tvoří závěr bylinkářské sezóny.

Už starověké národy ho používaly především k léčení očních chorob a pro tento účel ho doporučovali i významní středověcí bylinkáři. Dodnes je to pro něj hlavní využití. Dokáže totiž velmi dobře pomoci při mnohých očních chorobách, přičemž se používá zevně i vnitřně.

Světlík obsahuje iridoidní glykosidy jako aucubin, euphrosid a catalpol, tříslovina typu gallotaninu, ligany, silici, flavonoidy, fenolkarbonové kyseliny, vitamín C, provitamín A a nepatrně i éterické oleje.

Při vnějším použití omýváme oči silným odvarem ze světlíku nebo přikládáme obklady. Pomáhá při zánětu očních spojivek, hnisání, slzení, při tvorbě ječného zrna, zčervenání, podráždění či únavě očí. Pomáhá při doléčení pooperačních stavů, na regeneraci a posílení oka. Vnitřní použití se přidává k vnějšímu, podporuje léčení očí a zlepšuje zrak. Příznivě ovlivňuje žaludek, neboť světlík patří k ojedinělým bylinám, které snižují kyselost žaludku, a tím preventivně působí proti tvorbě žaludečních vředů.

Způsoby užívání :

Nálev : 40 g sušené bylinky zalijeme 1 l vařící vody a necháme vychladnout, poté přecedíme přes jemné plátýnko. Do nálevu kosmetické tampony a přiložíme na oči. Necháme působit 10 -15min. Někdy se užívá v kombinaci s chrpou a měsíčkem.

Čaj na unavené oči : 1 lžičku sušeného světlíku zalijeme 200 ml vroucí vody a necháme 15 min luhovat. Pijeme vlažný po doušcích 3x denně.

Nálev na nateklé a slzící oči : smícháme nať světlíku se stejným množstvím heřmánku a vrchovatou lžičku směsi zalijeme 200 ml vroucí vody. Po vychladnutí používáme jako obklad. Tyto obklady pomáhají i při ječném zrnu.

Inhalace světlíku : 4 polévkové lžíce světlíku vaříme 5 -10 minut v 300 ml vody. Přehodíme přes sebe osušku a inhalujeme 5 až 10 minut 2x denně. Inhalace pomáhají při zánětu čelních dutin.

Čajová směs na posílení očí: 5 dílů natě světlíku, 3 díly listu (plodu) borůvky, 1 díl květu heřmánku, 1 díl listu ořešáku, 1 díl plodu fenyklu, vše promícháme a vložíme do uzavíratelné nádoby.

Příprava čaje : 2 lžíce směsi zalijeme půl litrem vroucí vody a necháme přikryté vylouhovat asi 15 minut, poté přecedíme. Čaj pijeme 2-3x denně. Pro vnější použití přidáme ještě jednu lžíci směsi, aby byl čaj silnější

Tinktury, výroba, použití (i u malých dětí)

Tinktura je bylinka vyluhovaná v alkoholu. Tinkturu připravuje nejlépe z čerstvých bylinek. Bylinky musí být čisté a krájíme je keramickým nožem (ne kovovým), vložíme do láhve a zalijeme alkoholem 40% a více (třeba vodkou nebo ovocnou pálenkou). Na litr alkoholu se doporučuje 130-150 gramů čerstvých bylinek (tinktura je koncentrát a je důležité dodržovat dávkování). Když nemáme čerstvé bylinky, použijeme sušené, k maceraci se používá asi poloviční množství. Necháme vyluhovat 21 a více dní. Každý den protřepeme. Nenecháváme na slunci, ale u tepla. Po uplynutí přecedíme přes plátýnko a pořádně vymačkáme. Přelijeme do tmavých skleniček, pokud uskladňujeme v temnu můžeme použít i čiré.

Obvyklé dávkování je 1 kapka na kilogram hmotnosti, rozdělíme na 3 dávky denně (tzn. pokud vážíme 60 kg, dávkujeme 3x denně 20 kapek).

Užíváme 3 týdny, pauza 1 týden, 3 týdny, pauza 1 týden, 3 týdny a konec. Užíváme ideálně hodinu před jídlem nebo hodinu před léky (aby se tinktura zabsorbovala izolovaně). Abychom tinkturu zbavili alkoholu kapeme do čaje (hlavně u dětí) nebo do studené vody.

Tinkturu můžeme užívat i když řídíme motorové vozidlo, nenadýcháme.

Tinkturu lze podávat i dětem od 8 měsíce. Do 8 měsíce ještě nemají v játrech enzym alkoholdehydrogenázu odbourávající etanol. V 10 kapkách tinktury z čerstvé rostliny o obsahu 40% obj. pozřeme pouhých 0,1 gramu čistého alkoholu. Takovou nepatrnou dávku bezpečně a dobře snášejí dokonce i děti, které mají v játrech přítomné potřebné enzymy k likvidaci etanolu z organismu. Organismus toto množství alkoholu odbourá za několik minut.

Zajímavost : například sklenice (0,2 litru) jablečné šťávy obsahuje čtyřikrát větší množství alkoholu, sklenice hroznové šťávy dokonce množství osminásobné! I zralé banány, ač to zní neuvěřitelně, obsahují alkoholu mnohem více než správná dávka tinktury.

Alkoholici, epileptici a lidé s nemocnými játry by alkoholové tinktury užívat neměli, doporučují se spíše bylinné čaje, sirupy, tablety.

Zdroj MUDr. Zbyněk Mlčoch

Růže šípková

(rosa canina)

Za chvíli nám budou dozrávat šípky a začnou žně. Tahám děti na procházky a trhám hromady šípků (děti to vůbec nebaví). Už se těším jak budu dělat sirup, likér, marmeládu, olej a něco nasuším na čaj.

Šípky sbíráme v době plné zralosti v září a říjnu. Dřív, než působením mrazu začnou měknout. Šípky sušíme nejlépe při umělém teple, cca 60°C, poté pomalu dosušíme při pokojové teplotě. Vitamin C v šípcích nevydrží déle než rok.

U nás roste hojně v houštinách, na okrajích lesů, v hájích, podél cest na suchých stanovištích. Keř je kolem 3 metrů vysoký, listnatý, květy jsou bledě růžové, plody vejčité, červené o velkosti 2 cm.

Šípek je obsahuje velké množství vitaminu C, dále vitamin B, třísloviny, organické kyseliny, cukry, minerální látky, flavonoidy, silice, slizy, pektin. Kromě toho také taniny, glukózu a pryskyřice, mají stahující a hemostatické účinky (zastavují krvácení), dále působí močopudně, očistně (detoxikace), proti chudokrevnosti (anémii), kurdějím a celkově posilují organismus.

Šípek je dobrý na imunitní systém, záněty močových cest a ledvin, koliku žaludku, zlepšuje stav vlásečnic (kapilár), nachlazení, kašel, horečku, čistí krev.

Sirup ze šípků se doporučuje při avitaminóze (chorobný stav vyvolaný naprostým nedostatkem určitého vitamínu) a jako svíravý prostředek při průjmech, ledvinových chorobách, nemocech močového měchýře a žlučníku, při vředovitosti dutiny ústní a zánětech v krku. Šípkový čaj pomáhá při krvácení dásní a paradontóze.

Kontraindikace u šípku není žádná. Čaje můžeme vypít litr i víc denně, pokud nám nevadí časté močení.

Šípkový olej je v Rusku nazýván Král olejů nebo Olej krásy a je používán již tisíce let. Olej můžeme používat vnitřně i zevně. Je zdrojem vitamínu C, A, D, E a železa. Navrací pokožce pružnost a pevnost, zabraňuje stárnutí kožních buněk, vyživuje pokožku, eliminuje jizvy, lze jej použít na ekzémy, lupénku a dermatitidu. Můžeme jej používat místo krému (rychle se vstřebává a nezanechává mastné stopy) nebo jej přidáme do domácího krému. Vnitřně pomáhá odstraňovat žlučníkové kameny, upravuje a zlepšuje činnost žlučníku a ledvin.

Způsoby užívání :

Čaj : 2-3 lžičky sušených šípků na litr vody, namočíme přes noc a druhý den 10 minut prohříváme, můžeme prohřát večer a druhý den přecedit a ohřát.

Sirup : 1 kg šípků, 1,5 l vody, 1 kg cukru (krystal nebo třtinový, nechám to na vás), 1 lžička kyseliny citronové.

Šípky omyjeme a rozdrtíme mixérem a dáme do hrnce. Zalijeme 3/4 litrem vody a za občasného míchání prohříváme 10 minut (NEVAŘÍME). Poté přecedíme přes plátýnko, pořádně vymačkáme a tekutinu dáme stranou. Šípky vrátíme do hrnce a zalijeme dalším 3/4 litrem vody. Opět prohříváme 10 minut, přecedíme a pořádně vymačkáme. Obě tekutiny smícháme, přidíme cukr a kyselinu citronovou a prohříváme dokud se vše nerozpustí. Přelijeme do čistých, horkou vodou vypláchnutých lahví, uzavřeme a otočíme dnem vzhůru, vychlazené skladujeme v chladu a suchu, po otevření v lednici.

Sirup podáváme ředěný vodou nebo jím osladíme mírně vychlazený čaj (abychom nepřišli o cenné vitamíny).

Pomáhá při rekonvalescenci, posiluje a čistí organismus, bojuje s chřipkou a nachlazením.

Šípkový sirup s pomerančem, citronem a medem :

1 kg šípků, 1,5 l vody, 1,5 kg cukru, šťáva z 1 pomeranče a 1 citronu, 5 lžic medu.

Šípky omyjeme a rozmixujeme, zalijeme vodou a necháme v lednici 24 hodin luhovat. Druhý den zahřejeme (NEVAŘÍME), poté přecedíme přes plátýnko a pořádně vymačkáme. Přidáme cukr (množství dle tekutiny 1:1), šťávu z citrusů a med, vrátíme na mírný oheň , prohříváme a mícháme dokud se vše nerozpustí.

Přelijeme do čistých, horkou vodou vypláchnutých sklenic, uzavřeme a otočíme dnem vzhůru. Vychlazené skladujeme v lednici. Pokud budeme konzervovat můžeme uchovávat na chladném a suchém místě.

Vysoký obsah cukru by měl sirup konzervovat, ale můžeme přidat kyselinu sorbovou (Dr.Oetker - Pomůcka ke konzervování) nebo přidáme kyselinu citronovou.

Receptů je spousta, napsala jsem vám ty které dělám a chutnají nám. Jestli máte nějaký jiný recept můžete se se mnou podělit, ráda jej vyzkouším.

Šípkový likér : 200 g šípků, 100 g třtinového cukru, 0,5 l 40% alkoholu (vodky, lihu, slivovice), 0,4 l převařené vody nebo kojenecké.

Zralé tvrdé šípky omyjeme a rozdrtíme mixérem, spolu s cukrem nasypeme do sklenice a zalijeme alkoholem. Necháme měsíc luhovat při pokojové teplotě, každý den protřepeme. Po měsíci přecedíme přes plátýnko nebo kávový filtr, zředíme převařenou, vychlazenou vodou a přelijeme do čistých lahví.

Denně stačí panáček jako prevence.

Šípkový olej : kupovala jsem lisovaný za studena (https://www.centrum-bylin.cz/Sipkovy-olej-100ml-Harmonic), ale můžeme si jej i vyrobit. Budeme potřebovat zralé tvrdé šípky a kvalitní olej lisovaný za studena (olivový, mandlový, slunečnicový). Šípky omyjeme, rozdrtíme a vložíme do zhruba 1/3 sklenice, zalijeme olejem. Sklenici necháme stát na slunném místě a každý den protřepeme. Necháme 4 - 6 týdnů macerovat. Poté přecedíme přes plátýnko a přelijeme do čisté sklenice. Uchováváme v chladu a suchu.

Jeřáb ptačí, jeřabina

(Sorbus aucuparia)

je strom dorůstající do výšky 5-15 metrů. Strom kvete bíle a po oplodnění se vytvářejí oranžové a červené malvice.

Silné účinky jeřábu ptačího, jeřabiny, znali lidový léčitelé už po staletí. Sbíráme z něj květy, listy a plody (jeřabiny). Ty obsahují velké množství vitamínu C, dále třísloviny, hořčiny a silice, také obsahují lykopen, který ničí volné kyslíkové radikály a tím zpomaluje stárnutí organismu.

Vitamin C v jeřábu posiluje obranné síly a imunitní systém. Třísloviny a hořčiny, jakož i éterický olej povzbuzují chuť, toho se využívá hlavně při rekonvalescenci po nemocích. Jeřabiny nejíme čerstvé, před konzumací se tepelně upravují nebo suší. Zničí se tak kyselina parasorbinová, která může způsobit nevolnost a zvracení.

Květy jeřábu obsahují látky podobné ženským pohlavním hormonům (fytohormony). Působí dobře při klimakteriu, poruchách menstruace, nepravidelné menstruaci, neplodnosti, celiakii, zápalu plic, zánětu průdušek (bronchitidy), kašli, zevně na atopický ekzém.

Pravidelná konzumace jeřabin posiluje obranyschopnost organismu a povzbuzuje produkci žaludeční šťávy. Pomáhá při revma, hemoroidech, zácpě, u lymfatických otoků, zlepšuje proudění lymfy, pomáhá při nechutenství a žaludečních neurózách. Můžeme pít čaj nebo použít tinkturu.

Čaj z listů pomáhá pomáhá při chrapotu a posiluje hlas.

Jeřáb ptačí má po celém obvodu pilovité listy a chuť plodů je silně trpká, narozdíl od jeřábu jedlého. Jeřáb jedlý má půlku každého listu hladkou a na zbytku lístku směrem ke špičce najdeme pilovité listy, plody chutnají jemně nakysle.

Způsoby užívání :

Čaj z květů : jednu až dvě čajové lžičky přelijeme 250ml vroucí vody, zakryté 15 minut luhujeme, poté přecedíme. Pijeme 1-2x denně.

Čaj z plodů : 1 lžičku rozdrcených plodů přelijeme 250ml vroucí vody, 15 minut luhujeme a poté přecedíme. Pijeme 1-2x denně.

Nálev z listů : 30g listů vložíme do 1 litru vroucí vody a necháme 10 minut luhovat. Denně pijeme 3 šálky.

Tinktura z plodů : jeden díl rozdrcených jeřabin dáme do sklenice, zalijeme třemi díly čirého alkoholu (nejlépe vodky), uzavřeme a necháme 4-6 týdnů při pokojové teplotě. Občas protřepeme. Potom přecedíme přes plátýnko a dáme do čistých lahviček. Dávkujeme viz. tinktury.

Divizna velkokvětá

(Verbascum densiflorum)

Její lidové pojmenování "královská svíce" není nadarmo, dekorativnější a majestátnější rostliny není. Je to nepřehlédnutelná bylina. Divizna je dvouletá léčivá rostlina, která dorůstá do výšky až 2,5 metru. V prvním roce vyhání pouze přízemní listy, v druhém roce začíná kvést. Po vysemenění odumírá. Květy rychle opadávají. Každý květ kvete pouze jediný den. Večer je to jen poupě, přes noc se otevře a dopoledne nádherně rozkvete, při poledním slunci se začne scvrkávat, proto je dobré květy sbírat kolem poledne za slunečného dne a hned se suší na slunci. Musí vyschnout rychle, zachová si zlatožlutou barvu a léčivé účinky. V čistém prostředí a za sucha je možné sbírat i opadané květy (na zemi). Divizna patří mezi nejstarší léčivé rostliny. Ve starověku byla opředena pověrami, ve starém Řecku ji používali pro své léčebné účinky. Divizna kvete od července do září.

Už ve starověku se divizna používala na průdušky a plíce a používá se doposud. Uvolňuje hleny, léčí sliznice, čistí průdušky při chrapotu a pískání, pomáhá při zánětu průdušek a hrtanu a zmírňuje dráždění horních cest dýchacích. Je významnou složkou čajových směsí proti kašli. Ale má i jiné léčivé účinky. Velké čerstvé listy můžeme použít jako obklad při revmatických a svalových bolestech, na špatně hojící se rány, opuchliny a vředy, stejně jako devětsil. Šňupání prášku ze sušených květů pomáhá při zahleněném nosu.

Čaj z květů divizny posiluje slabou menstruaci, silný odvar se používá jeko kloktadlo, také se používá proti kašli.

Nadměrné a dlouhodobé užívání čaje z divizny není vhodné, jelikož obsahuje velké množství saponinů.

Sirup pomáhá při kašli, bronchitidě, zahlenění, rýmě, zánětech v ústech, nachlazení.

Olej hojí podrážděnou pokožku, mohou se s ním ošetřovat křečové žíly, otoky, zarudlá místa na pokožce a zanícené rány. Pomáhá po spálení na slunci nebo poštípání hmyzem. Při kašli a nachlazení olej mírně zahřejeme a natřeme jím oblast plic a zad.

Kašovité obklady z květů se používají na hojení bércových vředů a špatně se hojících a zanícených ran. K vnějšímu použití je možné také využít listy, které naklepeme, potřeme teplým olejem a použijeme jako obklady na oteklé a bolavé klouby. Nebo ze sušených listů uděláme silný odvar a ve formě obkladů přikládáme na otoky.

Způsoby užívání :

Čaj : 2 lžičky sušených nebo 3 lžičky čerstvých květů zalijeme 250 ml převařené, vychlazené vody a necháme 8–10 hodin macerovat. Příprava zastudena je lepší kvůli slizovitým látkám, které květy divizny velkokvěté obsahují. Jelikož diviznové květy mají na sobě velké množství droboučkých chloupků, které dráždí sliznici, je nutné léčivý čaj vždy pečlivě přecedit přes plátýnko nebo kávový filtr. Macerát před pitím mírně zahřejeme, jeden hrnek každý den usnadňuje odkašlávání a mírní dráždivý kašel.

Čajová směs na posílení menstruace :

5 dílů květu divizny, 2 díly listy routy, 2 díly sušených, rozdrcenýcch plodů borůvky, 2 díly mletého kmínu. Směs promícháme.

Příprava čaje : dvě lžíce směsi zalijeme 500ml vroucí vody, zamícháme, přikryjeme a necháme 15 minut luhovat. Čaj scedíme a pijeme 3x denně třetinu množství. Začneme jej pít 1-2 dny před menstruací, nejpozději první den menstruace, nejdéle 5 dní.

Sirup : květy divizny sbíráme průběžně každý den. Do široké sklenice nasypeme vrstvu žlutých květů divizny a zasypeme vrstvou krystalového cukru. Zakryjeme utěrkou a dáme na chladné a tmavé místo. Druhý den proslazenou diviznu promícháme čistou vařečkou, přisypeme nové čerstvé květy, zasypeme novou vrstvou cukru, zakryjeme. Takto postupujeme ještě max. dva dny, aby byla sklenice úplně plná. Poslední vrstva je cukr. Uzavřeme a necháme stát tři dny v temnu a chladu zakryté utěrkou. Dvakrát až třikrát opatrně promícháme čistou vařečkou. Pak přecedíme přes plátno nebo kávový filtr, abychom se zbavili chloupků z divizny. Sirup přelijeme do čistých, suchých lahviček a dobře uzavřeme. Skladujeme v temnu a suchu. Sirup užíváme třikrát denně 1 lžičku. Můžeme si ho dát i do nápoje.

Olej : čerstvé květy necháme zavadnout nebo použijeme sušené. Vložíme je do skleněné nádoby a zalijeme kvalitním zastudena lisovaným olejem – nad květy musí být zhruba 1cm vrstva oleje a uzavřeme. Necháme macerovat zhruba 3-6 týdnů na světlém místě, občas protřeme. Scedíme přes plátýnko a nalijeme do tmavých lahviček.

Domácí sprchový gel

Vyrábím si doma sprchový gel není to nic těžkého a hlavně víte co obsahuje. Velmi dobře a rychle se oplachuje a pokožka je hebká. Syn má ekzém a většina mýdel mu nedělá dobře. Tak jsem to zkusila a je na tom lépe. Mýdla používám většinou od značky Naturinka nebo Mýdlovar. Pokud budete chtít přidávat bylinky je lepší mýdlo neutrální, např. olivové, propolisové, kozí atd.

Na 250ml kojenecké vody použijeme :

20g mýdla, 1 hrst bylinek (nemusí být), 10g glycerinu, 2g xanthanu, 20g pěnidla (sodium coco sulfat) není potřeba, pokud nechcete, aby vám mýdlo hodně pěnilo, 10 kapek cosgardu (konzervantu). Můžeme použít i esenciální olej, aby mýdlo vonělo

stačí pár kapek. Zkoušela jsem přidat i levandulový olej (domácí), nemusím se po koupeli mazat.

Postup :

vodu uvedeme do varu a vypneme, přidáme nastrouhané mýdlo a kdo chce přidá bylinky (např. heřmánek, měsíček, levanduli). Pokud přidáváme bylinky necháme do druhého dne macerovat a poté přecedíme přes plátýnko. Jinak necháme vychladnout mýdlový základ. Po vychladnutí (či přecezení) přidáme glycerin a zamícháme, poté přidáme xanthan a tyčovým mixérem mixujeme cca 1 minutu. Pak přidáme pěnilo (kdo chce), konzervant a esenciální olej. Už nemixujeme, jen zamícháme. Hotový sprchový gel přelijeme do připravené nádobky na mýdlo. A jdeme do koupelny vyzkoušet svůj výrobek.

Třapatka nachová (Echinacea)

(Rudbeckia purpurea)

Pochází ze Severní Ameriky, kde roste na suchých stráních. Echinacea sloužila jako léčivá rostlina původním obyvatelům Ameriky, indiánům. Echinacea je trvalka, srstnatá, 70-90 cm vysoká, úzce polodlouhé listy jsou tuhé a drsně chlupaté. Rostlina obsahuje účinnou látku echinakosid, která stimuluje bílé krvinky, které mají zásadní vliv na imunitu. Zvláště kořeny obsahují antibiotické a imunitu posilující látky. Sbíráme kořen, květy a listy. Bylinku můžeme použít v čerstvém i sušeném stavu. V čerstvém stavu je účinnost vždy o něco silnější než v sušeném, jako u všech bylinek.

Echinacea má přednost v jejím rychlém účinku a širokém záběru. Můžeme ji kombinovat s ostatními bylinkami, jejichž účinek se v tradičních receptech díky Echinacei zesílí. Urychluje rekonvalescenci z nachlazení, při chřipkách, bolestech v krku, pomáhá při chronických nemocích tohoto typu. Léčí zánět středního ucha, podporuje odolnost a obranyschopnost dýchacích cest, léčí chronickou bronchitidu, zánět dutin, snižuje horečku, pomáhá při vykašlávání žlutého nebo zeleného hlenu z průdušek a plic. Je vhodná při odstranění oparů, hojení kožních problémů jako je lupénka, ekzém a akné, působí proti kožním vyrážkám infekčního typu a zraněním. Stimuluje imunitu a zvyšuje počet bílých krvinek, čistí krev a zvyšuje obranyschopnost proti infekcím. Vylučuje z těla toxické záření, které vyvolává např. naběhlé uzliny, tupé bolesti hlavy, vracející se vředy, bolesti v krku. Pomáhá pročistit mízní (lymfatický) systém, léčí hnisání, odstraňuje plísňová onemocnění. Léčí chronické záněty močového měchýře, močových cest a ledvin, také ženské pohlavní orgány a prostatu (zánět dělohy a zánět prostaty). Pomáhá léčit krvavé močení a hemeroidy. Pomáhá při uštknutí či pobodání od jedovatých živočichů. Od bércových vředů, zarudlých pupenů na kůži, chorobných skvrn, hnisavých zánětech kůže. Zlepšuje celkovou vitalitu. Podporuje porušenou imunitu při rakovině po chemoterapii a ozařování.

Echinaceu neužívejte v době těhotenství. U malých dětí a starších osob snížíme standardní dávku na polovinu.

U někoho může vnitřní užívání echinacey způsobit alergii (vyrážka, svědění a vzácně dušnost). Při vnějším užívání alergie nebývají. Při předávkování se točí hlava z poklesu krevního tlaku.

Při vnitřním užití (čaj, tinktura) užíváme max. 14 dní a pak min. 14 dní pauza. Jde o silnou bylinku.

Neměla by se užívat dlouhodobě.

POZOR, vhodnější zpracování než-li je čaj, je tinktura. Echinacea obsahuje ve vodě nerozpustné polysacharidy, které by se do vody nevyluhovaly a nezužitkovaly.

Způsoby užívání :

Čaj : používáme čerstvé nebo sušené květy a listy, 1 čajovou lžičku zalijeme 250 ml vroucí vody a necháme 10 minut luhovat, poté scedíme. Při akutních problémech pijeme 3x denně, kloktat můžeme každé 2-3 hodiny, při použití roztoku k omývání zanícených míst, omýváme každé 2 hodiny. Užíváme 14 dní a 14 dní dáváme přestávku.

Odvar : využíváme hlavně kořen. Čerstvý umyjeme a nakrájíme, sušený pokud není nakrájíme. 1 čajovou lžičku dáme do 250ml vody a vaříme 20 minut. Poté scedíme a používáme obdobně jako čaj. Odvar je o něco účinnější než čaj. Užíváme stejně jako čaj. Při akutním stádiu infekce užíváme 1 polévkovou lžíci odvaru každé 2 hodiny.

Tinktura : do vodky nebo ovocné pálenky vložíme nasekané části rostliny čerstvé nebo sušené (sušená má menší účinky) v poměru 1 díl bylinky na 3 díly alkoholu (na 1 litr alkoholu to je 30g bylinky). V tomto případě je lepší zvolit kořen, nebo směs kořene a nadzemní části bylinky. Necháme macerovat 14-30 dní v teple. Poté scedíme do tmavých skleniček. Dávkování u infekčních stavů (vnitřní), např. infekci močových cest je 1-2 kávové lžičky po 2-3 hodinách, užíváme několik dní. Při chronických stavech užíváme standardní dávky, které jsou nižší než při akutních stavech. Při ustoupení příznaků dávku snížíme. Nezapomínáme po 14 dnech užívání dát 14 dní pauzu. Při vnějším užívání potíráme zanícené místo několikrát denně, v počátku po 2 hodinách. Na potírání můžeme zvolit i čaj nebo odvar. Tinktura je nejúčinnější. V období chřipek můžeme používat preventivně 1 kávovou lžičku denně. Při nástupu choroby až 3 polévkové lžíce denně a musíme myslet na 14 denní přestávku v užívání.

Lichořeřišnice větší

(Tropoeolum mojus)

Původem z Jižní Ameriky, s pestrobarevnými květy, je velmi prospěšná pro zdraví. Léčivá letnička dorůstá do výšky přibližně třiceti centimetrů a rychle roste do šířky. Stonek tak může být dlouhý až několik metrů. Krátké trubkovité květy rozkvétají nad listy. Pro léčivé účinky sbíráme od června do září (včetně) květ, nať, listy i semeno. Sušíme je na přímém slunci (na slunci se suší jen divizna a lichořeřišnice), nebo při umělé teplotě do 40 °C (při pomalém sušení totiž hrozí zplesnivění). Nať a listy lichořeřišnice lze také použít čerstvé. Bylinu můžete přidávat do zeleninových salátů, má výrazně štiplavou chuť podobnou ředkvičkám.

Léčivé účinky nejsou zrovna malé, má antibiotické, antivirotické a antibakteriální účinky, působí na stafylokoky, streptokoky, Proteus, E. coli a další druhy bakterií v močových cestách. Pomáhá i při léčbě zánětů močového měchýře. Osvědčila se i při léčbě prostaty, účinkuje i proti žaludečním vředům a zánětům vaječníků.

Výtažky z lichořeřišnice zvyšují naši imunitu, zlepšují činnost centrální nervové soustavy a celkově posilují organismus. Také podporuje růst vlasů, brání jejich vypadávání a bojuje s lupy ve vlasech.

Lichořeřišnice obsahuje nedoceněnou látku glykosid glukotropeolin. Vylučuje se hlavně močí, ale před tím stihne v močových cestách bojovat s mnoha druhy bakterií. Vylučování však probíhá i plícemi a dýchacími cestami, takže pomáhá i při akutních a chronických zánětech horních cest dýchacích (bolesti v krku, zánět nosohltanu).

Tinktura nepoškozuje střevní mikroflóru, první prostup do močových cest je za 2 hodiny od první aplikace, maximální účinná koncentrace antibiotických účinků je za 8-10 hodin od první aplikace, částečně se vylučují látky z lichořeřišnice plícemi proto mají vliv i na záněty dolních cest dýchacích.

Mast z lichořeřišnice používáme při oparu na rtu, pásovém oparu, plísni kůže, bakteriální a virové infekci kůže.

Lichořeřišnice se zpravidla užívá 2x denně, ráno a odpoledne. Látky z byliny začnou účinkovat 2-3 hodiny po požití.

Lichořeřišnici můžeme kombinovat i s antibiotiky, umocní jejich účinek.

Způsoby užívání :

Čaj : vrchovatou lžičku řezaných, sušených květů nebo 2 lžičky čerstvých listů zalijeme 250 ml horké vody a necháme 10 minut vyluhovat, přecedíme. Popíjíme 3x denně

Tinktura ze semen : 150g semen rozdrtíme, vložíme do lahve a zalijeme alkoholem (vodkou nebo ovocnou pálenkou). MUDr. Mlčoch uvádí 60-85% alkohol. Necháme na teplém místě 14-60 dní macerovat a protřepáváme. Potom přecedíme do tmavých lahviček.

Mast z lichořeřišnice : 40g bílé vazelíny (nebo vepřového sádla), 20g tinktury z lichořeřišnice, 20g bambuckého másla, 20g lanolinu, 5 kapek manuky nebo ten tree oleje. Do vodní lázně dáme misku ve které rozehřejeme bílou vazelínu, bambucké máslo a lanolin (ten je důležitý, dobře pojme alkohol z tinktury a složky se spojí). Když je základ tekutý, přidáme tinkturu. Misku vyndáme z lázně a mícháme (můžeme použít šlehátko na mléko). Jakmile tekutina vychladne a má polotuhou konzistenci, přidáme 5 kapek olejíčku a promícháme. Pokud je mast příliš řídká přidáme trochu lanolinu nebo bambuckého másla. Mast nalijeme do uzavíratelné dózičky. Uchováváme při pokojové teplotě, pokud jsme použili vepřové sádlo uchováváme v chladničce.

Zdroj MUDr. Zbyněk Mlčoch

Ostropestřec mariánský

(Silybum marianum)

Letos jsem vysadila na zahradě Ostropestřec, krásně vyrostl. Jeho sytě zelené listy, bíle mramorované a fialové květy jsou nádherné.

Ve volné přírodě se téměř nevyskytuje, proto jej získat pouze nákupem v lékárně nebo vlastním pěstováním.

Sbíráme listy a semena. Listy sbíráme ještě před rozkvětem, ale jen pěkné, zdravé a sytě zbarvené. Používáme rukavice, rostlina je velmi pichlavá. Plody sbíráme krátce před úplným dozráním. Vyžaduje to trochu zkušeností při odhadu správné doby sběru. Pokud čekáme příliš dlouho, jednoduše nám nažky (semena) uletí. Semna jsou nejúčinnější, i když můžeme používat celou rostlinu.

Když přidáváme roztlučená semena do čajových směsí, je třeba směs před každým použitím dobře promíchat, těžké a drobné částečky semen spadnou dolů a směs potom nemá správný poměr jednotlivých složek.

Léčivé účinky ostropestřce byly známé již ve starověku. Používáme ho na všechny druhy onemocnění jater, v tom se velmi podobá jaterníku. Semena (nažky) ostropestřce lze považovat za vůbec nejlepší rostlinný lék na játra. Spolu s játry léčí i žlučník a některé jiné choroby trávicího ústrojí.

Také napravuje poruchy krevního oběhu, prospívá při nízkém krevním tlaku, tonizuje cévy, příznivě ovlivňuje onemocnění kardiovaskulárního systému, pomáhá i při migrénách a závratích. Posiluje organismus, léčí různé druhy alergií (například kožní kopřivku a sennou rýmu), osvědčuje se při astmatických záchvatech a odstraňuje nevolnost při cestování (kinetóza).

Na jaře a na podzim nám prospěje detoxikační kúra, játra jsou jak v zimě, tak i v létě značně zatěžovaná a jejich dokonalé fungování je pro zdraví zásadní. Na čaj zalijeme 1 lžičku rozdrcených nebo namletých semen 200 ml vroucí vody, zakryjeme a 20 minut luhojeme, pak scedíme. Čaj se jako detoxikační kúra pije teplý po malých doušcích ráno na lačný žaludek těsně před snídaní, pak před obědem a večer hned po večeři. Čaj z ostropestřce sladíme vždy medem.

Pokud ho neužíváme samostatně, doporučuje se přidávat do hotového čaje nebo do směsi jiných rostlin semena roztlučená na prášek.

Tinktura z ostropestřce pomáhá při stresu, úzkosti, nervozitě, únavě a vyčerpání.

Olej užíváme jako lék, ale také jím můžeme ochucovat třeba zeleninové saláty. Jako prevence se užívá 1 lžíce oleje denně. Na játra blahodárně působí i olejové koupele, i když účinek není tak silný jako při vnitřním užívání. Do vany dáme 5–7 lžic oleje. Koupel užíváme nejméně 15 minut, nejvíc 45 minut. Koupel je vhodná také při hemoroidech a některých gynekologických problémech.

Způsoby užívání :

Čaj : 1 čajovou lžičku semene rozmačkáme a zalijeme 250 ml vroucí vody, zakryté necháme 20 minut louhovat, do vychlazeného čaje přidáme kávovou lžičku medu. Užíváme 2–3x denně.

Přímá konzumace semen : jednu čajovou lžičku drcených semen zapijeme 300 ml vody. Užívá se 3-4x denně, nejlépe 30 minut před jídlem.

Obklady : 50 g rozdrcených semen, povaříme 3 minuty ve 250 ml vody a necháme vychladnout. Přikládáme 3x denně.

Tinktura : láhev naplníme do poloviny namletými nebo podrcenými semeny ostropestřce mariánského. Zalijeme dvojnásobným množstvím čirého vysokoprocentního alkoholu nebo lékárenského lihu. Necháme macerovat minimálně 4-6 týdnů. Potom přecedíme přes plátýnko. Nalijeme do lahviček, nejlépe z tmavého skla. Užíváme 2x až 3x denně 30 kapek.

Olej : nejúčinnější olej získáme lisováním semen. Doma si olej můžeme připravit macerací drcených, semen ve slunečnicovém nebo olivovém oleji. Na 1 díl drcených semen použijeme č díly oleje (slunečnícový, olivový). Necháme macerovat přibližně 4-6 týdnů. Pak přecedíme přes plátýnko a přelijeme do tmavých lahviček. Skladujeme na chladném místě.

Čajová směs na cirhózu jater (ztvrdlá játra) : 5 dílů semene ostropestřce, 4 díly listu jaterníku, 3 díly natě zemědýmu, 3 díly natě řepíku, 2 díly kořene vlaštovičníku, 2 díly kořene pampelišky, 2 díly kořene čekanky, 2 díly natě třezalky, bylinky dobře promícháme před každým použitím. Dvě lžíce směsi dáme do půllitru vroucí vody. Zamícháme a necháme přikryté asi 20 minut vylouhovat. Čaj přecedíme a pijeme 2x-3x denně, 20-25 minut před jídlem. Pokud semeno Ostropestřce dáme přímo do směsy, musíme před použitím pořádně promíchat. Lepší je přidávat je samostatně na dvě lžíce směsi přidáme jednu kávovou lžičku nadrobno roztlučeného semene ostropestřce.

Hálka

(Bedeguár)

Při sběru šípků jsem si všimla střapatých kuliček na větvičkách. Později jsem zjistila, že tyto útvary dělá žlabatka růžová, napíchne statnou větvičku a naklade do ní vajíčka. Je to takový domeček pro budoucí larvičky. Takže kromě šípků můžeme sbírat i hálky, protože jsou velice léčivé. Tinktura s hálky je dobrá na imunitu, angínu, chřipku, čistí močové cesty a pomáhá i při oparech i při rakovinotvorném bujení.

Devětsil lékařský

(Petasites officinalis)

Devětsil roste na březích řek a potoků, v příkopech a na okrajích lesů. Je podstatně větší než podběl, ale patří do stejného rodu. Jeho listy mají velikost klobouku. Jsou okrouhlé nebo tříhranně srdčité, nepravidelně zoubkované a na spodní straně šedoplstnaté. Květy jsou špinavě bílé až bledě růžové, trubkovité a nahuštěné v horní části stonku do hroznu nebo laty. Ještě před květem sbíráme kořen, který byl v čase moru ve velké vážnosti. Působí proti horečce. Oddenek podporuje pocení, používá se při horečce, záduše (astmatu), dně a epilepsii. Pijeme během dne 1-2 šálky čaje po doušcích.

Velké čerstvé listy se používají na obklady při vykloubeninách, výronech v kloubech, i při všech druzích snětí (rozsáhlém zánětu v podkoží), zhoubných nádorech, pálivých ranách a při odřeninách na nohou.

Způsoby užívání :

Čaj : jednu zarovnanou kávovou lžičku kořene vyluhujeme přes noc ve 250 ml vody, ráno zahřejeme a zcedíme.

Obklady : čerstvé omyté listy rozmělníme a přiložíme na postižené místo. Během dne vícekrát opakujeme.

Podběl lékařský

(Tussifago farfara)

Na jaře, kdy naše louky a stráně nemají ještě ani trochu zeleně, vystrkuje podběl jako první svoje žluté kalichy květů. Na vlhkých půdách, holých stráních, štěrkoviskách, na úhorech a rumištích najdeme celé trsy květů podbělu. Výhánějí ze země asi 2 měsíce před listy. Roste jen v hlinité a jílovité půdě. Jsou to první květy, které si můžeme nasbírat do zásoby na zimu.

Podběl můžeme s úspěchem používat pro jeho schopnost uvolňovat hleny a pro jeho protizánětlivé účinky. Hlavně při zánětu průdušek (bronchitidě), kataru hrtanu a jícnu, při astma, při zápalu pohrudnice i při začínající tuberkulose plic.

Při zdlouhavém kašli a trýznivém chrapotu by se měl častěji přes den vypít horký čaj z podbělu, oslazený medem.

Později v květnu vyrůstají listy podbělu, které jsou navrchu zelené a za spodní straně stříbřitě bílé. Používáme je pokrájené do polévek a jarních salátů, protože obsahují vitamin C. Protože listy obsahují více účinných látek jak květy, sbíráme je též, abychom si mohli připravit čaj ze směsi květů a listů.

Počínaje od přírodních lékařů starověku, až po kněze Kneipa, všichni souhlasně podběl chválí.

Čerstvé omyté listy, rozmělněné na kaši a přiložené na prsa, pomáhají při každém těžkém onemocnění plic, také například na růži, při poranění tkáně, provázeném modročervenými otoky. Dokonce dobře pomáhají i při zánětu slinných žláz. Léčivé účinky těchto obkladů z kaše jsou udivující.

Obklady ze silného odvaru listů podbělu se používají proti skrofulózním vředům. Při chronickém zánětu průdušek (chronické bronchitidě), provázeném opakujícím se záchvatem, obtížích při dýchání (záduše), mají se vícekrát za den vdechovat páry z podbělu a to z květů i listů. V krátkém čase se dostaví velká úleva.

Oteklé nohy by se měly častěji koupat v odvaru z listů podbělu.

Při zánětu žil si můžeme vyrobit z čerstvých rozmělněných listů a čerstvé smetany mast, kterou natíráme na zanícené místo a zlehka ovážeme ručníkem.

Z listů podbělu můžeme připravit i sirup, který se osvědčil při chorobách plic a průduškových katarech (bronchiálních katarech).

Těm, co trpí na astma, mají trvalé poškození průdušek a těžkosti z kouření, výborně poslouží na jaře 2-3 ližičky čerstvě vymačkané šťávy z listů podbělu. Pijeme ji v masovém vývaru nebo v teplém mléce. Šťáva z listů podbělu nakapaná do ucha, pomáhá při bolestech v uchu.

Chceme-li mít čaj, který uvolňuje hleny při kašli, smícháme stejným dílem květ a list podbělu, květ divizny, plicníku lékařského a listy jitrocele.

POZOR ! ! ! Dlouhodobé užívání podbělu může poškodit játra.

Způsoby užívání :

Čaj : jedna vrchovatá čajová lžička květů (později květ i listy smíchané stejným dílem) spaříme 250 ml vody a krátce luhujeme.

Čajová směs na kašel : dvě čajové lžičky spaříme 250 ml vody a krátce luhujeme. Denně je třeba vypít po doušcích 3 šálky teplého čaje, přislazeného medem.

Obklad : čerstvé listy rozmělníme na kaši a přikládáme na postižené místo.

Inhalování : jednu vrchovatou polévkovou lžíci směsi květů a listů spaříme a vdechujeme páry pod ručníkem. Zopakujeme vícekrát denně.

Koupele nohou : vrchovatou dvouhrst listů podbělu spaříme přiměřeným množstvím vody a necháme krátce luhovat. Nohy koupeme 20 minut.

Čerstvá šťáva : čerstvé listy umyjeme a odšťavníme v odšťavňovači.

Sirup : do hliněného hrnce nebo láhve od okurek klademe postupně vrstvu listů a vrstvu cukru, necháme sednout a doplňujeme dokud není láhev plná. Poslední vrstva je cukr. Potom dobře převážeme dvěma až třemi vrstvami silného pergamenu či celofánu a postavíme na zahradě na chráněném místě do připravené díry v zemi. Na láhev položíme desku, na ni kámen a celé mimo kámen zasypeme zeminou. Rovnoměrná teplota vyvolá kvasný proces. Po osmi týdnech vytáhneme a získaný sirup jednou či dvakrát převaříme. Vychladlý sirup naplníme do malých lahví se širokým hrdlem. Tento sirup nás nejlépe chrání v zimě a v časech chřipky. Užíváme jej po lžičkách.