Podběl lékařský

(Tussifago farfara)

Na jaře, kdy naše louky a stráně nemají ještě ani trochu zeleně, vystrkuje podběl jako první svoje žluté kalichy květů. Na vlhkých půdách, holých stráních, štěrkoviskách, na úhorech a rumištích najdeme celé trsy květů podbělu. Výhánějí ze země asi 2 měsíce před listy. Roste jen v hlinité a jílovité půdě. Jsou to první květy, které si můžeme nasbírat do zásoby na zimu.

Podběl můžeme s úspěchem používat pro jeho schopnost uvolňovat hleny a pro jeho protizánětlivé účinky. Hlavně při zánětu průdušek (bronchitidě), kataru hrtanu a jícnu, při astma, při zápalu pohrudnice i při začínající tuberkulose plic.

Při zdlouhavém kašli a trýznivém chrapotu by se měl častěji přes den vypít horký čaj z podbělu, oslazený medem.

Později v květnu vyrůstají listy podbělu, které jsou navrchu zelené a za spodní straně stříbřitě bílé. Používáme je pokrájené do polévek a jarních salátů, protože obsahují vitamin C. Protože listy obsahují více účinných látek jak květy, sbíráme je též, abychom si mohli připravit čaj ze směsi květů a listů.

Počínaje od přírodních lékařů starověku, až po kněze Kneipa, všichni souhlasně podběl chválí.

Čerstvé omyté listy, rozmělněné na kaši a přiložené na prsa, pomáhají při každém těžkém onemocnění plic, také například na růži, při poranění tkáně, provázeném modročervenými otoky. Dokonce dobře pomáhají i při zánětu slinných žláz. Léčivé účinky těchto obkladů z kaše jsou udivující.

Obklady ze silného odvaru listů podbělu se používají proti skrofulózním vředům. Při chronickém zánětu průdušek (chronické bronchitidě), provázeném opakujícím se záchvatem, obtížích při dýchání (záduše), mají se vícekrát za den vdechovat páry z podbělu a to z květů i listů. V krátkém čase se dostaví velká úleva.

Oteklé nohy by se měly častěji koupat v odvaru z listů podbělu.

Při zánětu žil si můžeme vyrobit z čerstvých rozmělněných listů a čerstvé smetany mast, kterou natíráme na zanícené místo a zlehka ovážeme ručníkem.

Z listů podbělu můžeme připravit i sirup, který se osvědčil při chorobách plic a průduškových katarech (bronchiálních katarech).

Těm, co trpí na astma, mají trvalé poškození průdušek a těžkosti z kouření, výborně poslouží na jaře 2-3 ližičky čerstvě vymačkané šťávy z listů podbělu. Pijeme ji v masovém vývaru nebo v teplém mléce. Šťáva z listů podbělu nakapaná do ucha, pomáhá při bolestech v uchu.

Chceme-li mít čaj, který uvolňuje hleny při kašli, smícháme stejným dílem květ a list podbělu, květ divizny, plicníku lékařského a listy jitrocele.

POZOR ! ! ! Dlouhodobé užívání podbělu může poškodit játra.

Způsoby užívání :

Čaj : jedna vrchovatá čajová lžička květů (později květ i listy smíchané stejným dílem) spaříme 250 ml vody a krátce luhujeme.

Čajová směs na kašel : dvě čajové lžičky spaříme 250 ml vody a krátce luhujeme. Denně je třeba vypít po doušcích 3 šálky teplého čaje, přislazeného medem.

Obklad : čerstvé listy rozmělníme na kaši a přikládáme na postižené místo.

Inhalování : jednu vrchovatou polévkovou lžíci směsi květů a listů spaříme a vdechujeme páry pod ručníkem. Zopakujeme vícekrát denně.

Koupele nohou : vrchovatou dvouhrst listů podbělu spaříme přiměřeným množstvím vody a necháme krátce luhovat. Nohy koupeme 20 minut.

Čerstvá šťáva : čerstvé listy umyjeme a odšťavníme v odšťavňovači.

Sirup : do hliněného hrnce nebo láhve od okurek klademe postupně vrstvu listů a vrstvu cukru, necháme sednout a doplňujeme dokud není láhev plná. Poslední vrstva je cukr. Potom dobře převážeme dvěma až třemi vrstvami silného pergamenu či celofánu a postavíme na zahradě na chráněném místě do připravené díry v zemi. Na láhev položíme desku, na ni kámen a celé mimo kámen zasypeme zeminou. Rovnoměrná teplota vyvolá kvasný proces. Po osmi týdnech vytáhneme a získaný sirup jednou či dvakrát převaříme. Vychladlý sirup naplníme do malých lahví se širokým hrdlem. Tento sirup nás nejlépe chrání v zimě a v časech chřipky. Užíváme jej po lžičkách.

Sléz přehlížený

(Malva neglecta)

roste velmi hojně na rumištích, podél cest a zdí, v příkopech, na kompostech, loukách i pastvinách, od nížin až do hor.

Sléz z velkými listy (Malva grandifolia nebo silvestris) a jiné druhy najdeme nejčastěji v zahradách v květinových či zeleninových záhonech.

Všechny druhy obsahují v listech, květech i stvolech látky slizovité a třísloviny, také vitamín C a karoten. Sléz okrouhlolistý či plazivý je poléhavý, na začátku při oddenku trochu dřevnatý. Má okrouhlé, vroubkované listy na dlouhých stopkách a malé, fialové či bleděrůžové květy. Jeho okrouhlý plod vypadá jako malý tvarohový koláček, lidově též nazývaný "tvarůžek". Jako děti jsme je jedly.

Sbíráme květy, listy a nať od června do září. Pokud je to možné, měli bychom užívat sléz čerstvý, protože sušením se ztrácí mnoho slizových látek. Ale i sušená bylina má ještě dobrou léčivou sílu.

Sléz se osvědčil především jako čaj při zánětu sliznice vnitřních orgánů, zánětu sliznice žaludku (gastritis), zánětu močového měchýře, zažívacího traktu a ústní dutiny, ale také při žaludečních a střevních vředech.

Sléz se doporručuje při zánětu průdušek, zahlenění plic, kašli a silném chrapotu. Aby se nezničily slizové látky, přes noc luhujeme ve studeném nálevu. Během dne se pijí 2 až 3 šálky mírně ohřátého čaje.

Sléz vyléčí i rozedmu plic, která mezi jinými vyvolává těžkou dušnost. Pijeme nejméně 3 šálky čaje denně a na noc na plíce a průdušky přikládáme obklady ze scezených, dobře nahřátých listů a květů.

Při zástavě slzení (syndrom suchého oka), se velmi dobře osvědčuje koupel očí a obklady očí z vlažného čaje.

Při svrbící a pálivé alergii v obličeji, blahodárně působí omývání vlažným čajem.

Zevně používáme sléz při poranění, kožních vředech, při oteklinách rukou a nohou po zlomeninách, nebo mají-li původ v zánětu žil. V tomto případě používáme koupele rukou a nohou. Na oteklé nohy s bércovými vředy pomáhá sléz s čerstvým jitrocelem. Rána se přes noc zavře a už se více neotevře i kdyby měla 10 či 15 let.

Sléz léčí zánět hrtanu, je třeba jím několikrát přes den kloktat a občas si dát na noc obklad z kaše, kterou připravíme z ječné mouky a čaje ze slézu. Sléz plazivý léčí nejen záněty hrtanu, ale i zhoubné onemocnění hrtanu. V tomto případě vyluhujeme přes noc 2,5 litru denní dávky, na každých 250 ml vody dáme vrchovatou čajovou lžičku bylinky. Ráno mírně zahřejeme a uschováváme v termosce, kterou jsme napřed vypláchli horkou vodou.

Během dne vypijeme po doušcích čtyři šálky a zbytek používáme jako kloktadlo, které se osvědčuje i proti vysychání v ústech, nose a hrtanu!

Způsoby užívání :

Čaj : POUZE STUDENOU CESTOU ! Jedna vrchovatá čajová lžička bylinek na 250 ml vody, necháme přes noc stát a ráno mírně ohřejeme.

Koupel nohou a rukou : do pětilitrové nádoby se studenou vodou vsypeme na noc jednu vrchovatou dvouhrst slézu. Na druhý den vše zahřejeme na teplotu, kterou ruce či nohy snesou. Koupeme 20 minut, vodu můžeme ještě dvakrát použít, když ji předem zahřejeme.

Obklady : zbytek po přípravě čaje znovu v troše vody ohřejeme, smísíme s ječnou moukou na kaši, natřeme na lněný hadřík a teplé přiložíme.

Přeslička rolní a přeslička bahenní

Při sběru přesličky rolní dávejte pozor, lehce se zamění s přesličkou bahení, která je jedovatá.

Přeslička rolní se hojně vyskytuje na polích, na okrajích polí, luk, lesů, u cest, na travnatých porostech u lesů, vlhčích i suchých místech.

Přeslička bahenní se vyskytuje hojně v bažinách, rašelinách, vlhkých loukách.

Popis a rozdíl naleznete zde https://www.bylinkyprovsechny.cz/.../1194-preslicka-rolni...

Plavuň vidlačka

(Lypocodium clavatum)

Rostlina je mechovitá, vždy zelená, plazí se po půdě lesa metrovými šlahouny s jemnými, tenkými kořínky. Ze šlahounů vyrůstají 7-10 cm dlouhé stonky, na dotek velmi měkké, rozvětvené. Čtyřletá rostlina přináší v létě žlutavé klasy, které obsahují výtrusy (spóry), také se jim říká plavuňová mouka.

Plavuň je radioaktivní léčivá rostlina, dá se lehce rozeznat od jiných druhů mechů právě svými dlouhými provazci plazivých lodyh a žlutým práškem svých klasů.

Rostlina je přísně chráněná u nás, na Slovensku, v Německu i Rakousku. Proto doporučuji koupit potřebné množství v lékárně nebo obchodě s bylinami. Velkoobchod kryje potřebu dovozem ze severských zemí a to zaručuje její dobrou kvalitu.

Vnitřní užívání plavuně doporučuji jen s vědomím lékaře nebo zkušeného bylináře. Jde o polojedovatou rostlinu a dávkování musí být přesné.

Čaj z plavuně doporučuji při dně a revma i tehdy, když se už ukazují změny na kloubech, také při chronické zácpě a hemeroidech. Ti, kteří trpí průjmy, smí pít čaj jen se zvýšenou opatrností, mohly by se dostavit křeče ve střevech.

Čaj se užívá při všech onemocněních močového ústrojí, pohlavních orgánů, ledvinových kolikách, hepatitidě, při rakovině i cirhóze jater (i v posledním stádiu).

Při křečích v nohách a lýtkách použijeme obklady z plavuně (bylinu dáme do ručníku a ovážeme jím lýtko), také při křečích močového měchýře (přikládáme plátěný pytlík naplněný sušenou plavuní). Můžeme použít i koupel nohou a při křečích močového měchýře užíváme sedací koupel. Obklady a koupele pomáhají i při jizvách po úrazech, kdy způsobují bolestivé křeče.

Mouka z plavuně (plavuňové spóry) pomůže těžce nemocným s otevřenými ranami. V krátkém čase se zacelí. Plavuňové spóry opatrně a jemně naprášíme na celou otevřenou ránu.

Způsoby užívání :

Čaj : zarovnanou čajovou lžičku plavuně zalijeme 250 ml vroucí vody (NIKDY NEVAŘÍME ! ! !), krátce luhujeme. Pijeme jeden šálek čaje denně, nejlépe na lačno, půl hodiny před snídaní.

Při cirhóze a rakovině jater se pijí 2 šálky denně.

Obklady : sušenou plavuň v pytlíku z lněného plátna přivážeme na postižené místo.

Sedací koupel : 100g sušených bylin zalijeme 3 - 4 litry studené vody a necháme přes noc luhovat. Druhý den zahřejeme, přecedíme a nalijeme do koupele. Koupel trvá 20 minut, ledviny musí být pod vodou. Po koupeli se neosušíme, ale zabalíme do osušky nebo županu a lehneme si na hodinu do postele.

Kukuřice setá

(Zea mays)

V době květu visí z konců palic niťovité čnělky. Nazývají se také kukuřičné vlasy. Právě ty jsou léčivou částí rostliny, která kvete od července do září. Kukuřičné vlasy se odřezávají před opylením a rychle se ve stínu suší. Když se kukuřičné vlasy na delší dobu odloží a jsou nedostatečně usušené, pak ztrácejí svoje močopudné účinky a působí spíše projímavě.

Když potřebujeme osvědčený močopudný prostředek, pak pijeme čaj z kukuřičných vlasů. Kromě toho je i účinným a neškodným odtučňovacím prostředkem.

Čaj je účinný při nemocech močových cest s tvorbou kamenů, při vodnatelnosti srdce, při otocích, i při zánětu ledvin, kataru močového měchýře, dně a revma.

Je možno jej s úspěchem použít i při nočním pomočování dětí i starých lidí a ledvinových kolikách. Při všech těchto nemocech užíváme každé 2-3 hodiny jednu polévkovou lžíci čaje.

Příprava čaje : 1 vrchovatá čajová lžička kukuřičných vlasů se spaří 250 ml vody. Krátce vyluhujeme, přecedíme a nesladíme.

Máta peprná

(Mentha piperita)

U máty peprné se jedná o křížence máty vodní a máty klasnaté. Pradávní Arabové mátu měli ve velké úctě a měla i kultovní význam. Nosili ji u sebe, aby odháněla mouchy a hmyz, byla též symbolem přátelství a lásky. Zajisté to souviselo s tím, že máta značně povzbuzuje a posiluje organismus. Zvyšuje tělesnou kondici (spolu s rozmarýnem), údajně pomáhá i při frigiditě a impotenci (spolu se saturejkou), posiluje celou nervovou soustavu.

Sbíráme nať a listy, nať seřezáváme 5-6 cm nad zemí.

Bylinku sbíráme za suchého počasí, za deštivých dní bývá napadána rzí mátovou a stává se bezcennou.

Uplatňuje se při léčbě všech druhů žaludečních obtíží, zvracení, uvolňuje křeče žaludku, léčí koliky a choroby střev, zlepšuje chuť k jídlu (anorexie), tiší bolesti při žlučových kamenech, zlepšuje vylučování žluči a odstraňuje plynatost.

Používá se k výplachům a kloktání při bolestech zubů a dásní, zároveň zpříjemňuje a čistí dech. Můžeme ji použít i jako přísadu do bylinných koupelí a k inhalacím. Používá se rovněž ve formě obkladu proti svědivým vyrážkám a zánětům kůže. Máta je neškodná, dobromyslná bylinka, kterou můžeme jako součást čajových směsí užívat dlouhodobě. Pokud ji však pijeme samostatně, je třeba kúru vždy po deseti dnech na týden přerušit.

Máta a šalvěj snižuje laktaci (produkci mateřského mléka).

Tinktura z máty napomáhá k normální činnosti trávící soustavy a střev a je účinná při nadýmání. Podporuje přirozenou obranyschopnost (imunitní systém).

Mátovým olejem potíráme spánky při bolestech hlavy a masírujeme při otocích.

Čajová směs na slabost zažívacích orgánů, 5 dílů natě máty, 5 dílů natě vachty, 4 díly natě benediktu, 4 díly oddenku puškvorce, 4 díly natě meduňky, 3 díly natě řepíku, 3 díly květu heřmánku.

Mátu peprnou používáme v omezeném množství. Jde o silnou bylinu a léčebné účinky má jen troška sušené nebo živé rostliny! Živou rostlinu stačí požvýkat, není nutné ji sušit nebo z ní dokonce dělat čaj. (Zbyněk Mlčoch)

Způsoby užívání :

Čaj : 1 čajovou lžičku zalijeme 250 ml vroucí vody a necháme 5 minut luhovat.

Čajová směs : Dvě lžíce směsi zalijeme půllitrem vroucí vody a necháme asi 15 minut přikryté vyluhovat. Čaj přecedíme a pijeme třikrát denně po třetině množství, 20-25 minut před jídlem.

Tinktura : stonky i s lístky nakrájíme a volně vložíme do sklenice, zalijeme 40% lihovinou (např. vodkou) a necháme na teplém místě macerovat. Poté přecedíme přes plátýnko a pořádně vymačkáme. Nalijeme do čistých lahviček. Uchováváme chladu a temnu.

Olej : stonky s lísky nakrájíme volně vložíme do sklenice a zalijeme kvalitním rostlinným olejem lisovaným za studena. Uzavřeme a necháme 4-6 týdnů macerovat na teplém místě. Poté přecedíme přes plátýnko a pořádně vymačkáme. Nalijeme do čistých suchých lahviček. Uchováváme v chladu a temnu.

Inhalování : 3 lžičky sušené máty nebo několik kapek oleje z máty vložíme do mísy a zalijeme horkou vodou. Po chvíli překryjeme hlavu ručníkem a 10 minut inhalujeme.

Koupel : 200g sušené máty nebo plný 6ti litrový hrnec čerstvé máty zalijeme vroucí vodou a necháme do druhého dne luhovat. Druhý den zahřejeme a přecedíme do vany s vodou.

Meduňka lékařská

(Melissa officinalis)

Byla už před staletími přivezena z Orientu do Středozemí. Ve volné přírodě ji nenajdeme, pěstujeme ji na zahradách, v truhlících či květináčích. Meduňka je víceletá trvalka, dorůstající do výšky 70-150 cm. Nať meduňky sbíráme pouze v suchém počasí, nejlépe za chladného odpoledne, ještě před začátkem rozkvétání květů, neboť v době květu se již léčivé vlastnosti mění. Krásně voní a při přímé konzumaci (listy) nebo čaje krásně uklidňuje (má tedy sedativní účinky).

Čaj z meduňky působí při nespavosti a probouzení v noci, neklidu, stresu, úzkosti, psychiském napětí a vyčerpání, při pocitu bušení srdce a poruchách srdečního rytmu či lehké srdeční arytmii. Blahodárně působí při trávicích obtížích, zažívání, při nevolnostech a zvracení v těhotenství, také při nádýmání a zaražených větrech. Pomáhá při problémech s dýchacím ústrojím, záchvatů kašle u dětí (spolu s mateřídouškou) a dávivém kašli.

Je výborným uspávacím prostředkem pro děti i starší lidi, stačí šálek čaje z meduňky oslazený medem.

Stejné účinky má i meduňkový sirup, který buď ředíme vodou nebo přidáváme do čaje místo cukru. Pro lepší spánek můžeme do sirupu přidat pár šišek chmelu a kořene kozlíku lékařského.

Tinkturou z meduňky potíráme čelo a spánky při bolestech hlavy a migréně, osvědčilo se i potírání míst postižených míst oparem (herpesu). Pokud nemáme tinkturu můžeme vyzkoušet rozdrcený list meduňky nebo mast (olej) z meduňky.

Koupel uvolňuje a pomáhá při potížích se spaním.

Způsoby užívání :

Čaj : 1 čajovou lžičku zalijeme 250 ml vařící vody necháme 10 minut vyluhovat.

Sirup za studena : 40 stonků meduňky asi 20 cm dlouhých

2 l vody, 2 citrony, dobře omyté, s kůrou, bez pecek a nakrájených na kolečka, 2 kg cukru.

Vodu svaříme s cukrem. Necháme vychladnout. Pak přidáme nastříhanou meduňku, citron a necháme dva dny luhovat. Poté přecedíme přes plátýnko a pořádně vymačkáme. Nalijeme do sklenic. Uložíme do lednice.

Sirup je můžeme konzervovat 30 g kyseliny citronové nebo zavařit.

Sirup vařený : 40 stonků meduňky asi 20 cm dlouhých, 2 l převařené vychlazené vody, 30 g kyseliny citronové, 2 citrony, dobře omyté, s kůrou, bez pecek a nakrájených na kolečka, 2 kg cukru.

Meduňku omyjeme a nůžkami nastříháme i se stonky, přidáme citrony a přelijeme vychlazenou vodou. Necháme 48 hodin luhovat. Poté přecedíme přes plátýnko a pořádně vymačkáme.

Pak přidáme cukr, kyselinu citronovou a na mírném plameni necháme rozpustit cukr. Tři minuty povaříme a přelijeme do čistých vymytých sklenic.Zavíčkujeme a uložíme na chladné studené místo. Pro jistotu můžeme sirup zavařit.

Meduňkový sirup můžeme přidávat do čaje nebo si z něj dělat šťávu.

Koupel : 10 lžic meduňkových listů povaříme v 1 l vody, necháme 10 minut luhovat a přecedíme. Vlijeme do vany s vodou a koupeme se 10-20 minut.

Tinktura : 50 g čerstvých nadrobno nasekaných listů meduňky vložíme do lahve a zalijeme 200 ml vodky (40%), necháme na tmavém teplém místě luhovat 4 týdny. Poté přecedíme přes plátýnko a pořádně vymačkáme a přelijeme do čistých lahviček.

Olej : Meduňkové listy pomačkáme a napěchujeme do sklenice. Zalijeme kvalitním slunečnicovým olejem a necháme 3-4 týdny luhovat, občas protřepeme. Potom přecedíme přes plátýnko, pořádně vymačkáme a nalijeme do čistých skleniček.

Meduňkový olej skvěle poslouží v kuchyni. Dodá nezaměnitelnou chuť salátům, zelenině nebo masům.

Stejným olejem můžeme masírovat unavené a vyčerpané tělo, regenerovat suchou nebo podrážděnou pokožku, potírat drsné paty či lokty a ošetřit opary.

Mast : dvouhrst nasekaných meduňkových listů vložíme do 250 g domácí vazelíny (je dobré vyměnit olivový olej za mandlový), necháme 1-2 dny macerovat, poté rozehřejeme ve vodní lázni, přecedíme přes plátýnko a pořádně vymačkáme. Přelijeme do čistých dóziček.

Rozmarýn lékařský

(Rosmarinus officinalis)

Pochází ze středozemí, kde často roste při mořském pobřeží. Za léčivou ji uznávali již staří Řekové a Římané. Starověcí Římané ji nazývali mořskou růží.

Rozmarýn u nás ve volné přírodě neroste, pouze se pěstuje v zahradách nebo doma v květináči. Sbírají se listy i s výhonky krátce po rozpuku, dokud jsou ještě zelené a měkké.

Jako jedna z mála rostlin zvyšuje krevní tlak. Příznivě ovlivňuje zdravotní stav, uklidňuje, odstraňuje nervové vyčerpání, působí jako antioxidant, zlepšuje imunitní systém, podporuje normální trávení a funkci jater. Působí antirevmaticky.

Zlepšuje krevní oběh, odstraňuje pocit chladu v končetinách, dobře působí na cévy, nervovou soustavu a celkově posiluje. Pro toto použití je nejlepší připravit rozmarýnové víno.

Čaj z rozmarýnu má potopudné a močopudné účinky, uvolňuje větry a křeče zažívacího ústrojí, pomáhá při ženských chorobách, upravuje menstruaci a léčí výtok u žen.

Zevně silný odvar slouží ke kosmetickým účelům, k čištění pleti, na ekzémy, rány, pohmožděniny a na výplachy ženských genitálií.

Jako přísada do koupele pomáhá k odstranění ochrnutí po mrtvici.

Natírání pokožky rozmarýnovým lihem zlepšuje prokrvení, pomáhá při svalových a nervových bolestech.

Také působí jako prevence rakoviny prs, střev, konečníku a jater.

Při vnitřním užívání je nebezpečné překročení doporučené dávkování, těhotné ženy a ženy které plánují těhotenství by neměly rozmarýn užívat. Rozmarýna působí antikoncepčně a abortivně překrvením dělohy. Není vhodný ani pro lidi s vysokým krevním tlakem, děti a epileptiky.

Mast z rozmarýnu se používá na revmatické potíže, bolesti kloubů, páteře a beder, únavu svalů, karpálních tunelech, při dýchacích potížích a problémech s průduškami se natírá na hrudník, znižuje horečku natírají se chodidla.

Způsoby užívání :

Čaj : 1 čajovou lžičku rozmarýnu zalijeme 250 ml vroucí vody, necháme 10 minut luhovat, poté přecedíme. Pijeme 3x denně.

Víno : 20 g čerstvých listů rozmarýnu nasekáme najemno, vložíme do lahve a zalijeme 1 litrem červeného vína, necháme 3-4 týdny stát u tepla, občas protřepeme. poté přecedíme přes plátýnko a pořádně vymačkáme. Pijeme ráno a večer nalačno panáčka. Ne víc ani ne častěji.

Koupel : 50 g rozmarýnu zalijeme 0,5 l vroucí vody, 5 minut necháme louhovat, přecedíme a nalijeme do vany.

Mast : jedna dvouhrst čerstvého nasekaného rozmarýnu na 250 g sádla nebo vazelíny, zahříváme ve vodní lázni asi 1 hodinu, odstavíme a necháme vychladnout. Druhý den směs znovu zahříváme asi 1 hodinu, poté přecdíme přes plátýnko a nalijeme do čistých dóziček. Uchováváme v chladu.

Levandule lékařská

(Lavandula angustifolia)

Tato bylinka pochází ze středomoří, ve volné přírodě ji nenajdeme. Levandule lékařská je výrazná svým tvarem s neobvykle vysokým květním stonkem.

Levandule se u nás k léčebným účelům pěstuje, ale také se dováží, není problém bylinu koupit. Spousta lidí má tento polokeř na zahrádce. Sbírají se květy, hned jak rostlina začne kvést. Do koupelí se pak používá celá usušená nať rostliny.

Rostlina ve starověku používala především do koupelí a pro kosmetické účely. Dnes se využívá v první řadě jako uklidňující prostředek při obtížích nervového původu.

Čaj z levandule pomáhá při nespavosti, nervové slabosti, návalech krve, bolestech hlavy, žaludečních potížích, kolikách a nadměrné plynatosti. Poradí si i s nezastavitelnou třesavkou, migrénou a hysterickými stavy.

Další osvědčené použití levandule je při astmatu,dobrá je i na játra a žlučník.

Inhalace levandulové silice urychluje léčení zánětů průdušek, chřipky, angíny a bronchitidy.

Silný odvar nebo tinktura slouží jako kloktadlo, čistí drobné vřídky ústní dutině, uvolňuje ochrnutí jazyka a zajíkání.

Levandulový olej natíráme na bolavá místa, pomáhá při revmatismu, po úrazech, při vykloubeninách, natržených svalech, bolestech a zánětech nervů. Také léčí vředy i bércové, infikované rány a povrchové záněty.

Levandulová mast se používá na suchý ekzém, suchou pokožku rukou, zvlhčuje, regeneruje a zklidňuje, má antibakteriální a antiseptické účinky, příznivně působí na drobná poranění kůže a kožní vyrášky.

Levandulová koupel s přidáním rozmarýnu zlepšuje krevní oběh a celkově oživuje organismus dospělých i dětí.

Levandule nemá žádné nepříjemné účinky, ale v silných dávkách omamuje, proto při by se vnitřním užívání měla užívat s mírou (nesmí předávkovat).

Způsoby užívání :

Čaj : 1 čajovou lžičku květů zalijeme 250 ml vroucí vody a 10 minut luhujeme. Přecedíme a popíjíme po doušcích.

Levandulový sirup : budeme potřebovat 100 g květů levandule, 1 kg cukru, 1,5 litru vroucí vody, 1 bio citron na plátky, šťáva ze tří citronů, 2 lžíce kyseliny citronové pro konzervaci.

Připravíme si velkou sklenici od okurek a do ní vsypeme cukr. Zalijeme převařenou a stále vroucí vodou. Vložíme citrony i šťávu z nich a přisypeme květy levandule. Vše dobře promícháme. Zakryjeme a necháme při pokojové teplotě dva dny stát. Každý den jednou protřepejte.

Po 48 hodinách slijeme sirup přes jemné sítko do lahví a uchováváme v lednici.

Pokud chceme konzervovat, přidáme už do základu kyselinu citronovou. A sirup můžeme zavařit.

Olej : budeme potřebovat čerstvé květy levandule, kvalitní olej lisovaný za studena mandlový nebo slunečnicový. Květy posekáme nadrobno, nasypeme do velké zavařovací sklenice a zalijeme olejem tak, aby nám vznikla hustá homogenní směs. Sklenici pevně uzavřeme, postavíme na slunné místo, necháme nejméně čtyři týdny luhovat. Pokud chceme, aby měl olej vyšší koncentraci silice, počkáme deset týdnů. Jednou denně obsah opatrně protřepejte.

Po 4-10 týdnech přeceníme přes plátýnko a pořádně vymačkáme. Přelijeme do čistých skleniček.

Tinktura : 75g nasekaných čerstvých květů levandule nasypeme do lahve a zalijeme 40-42% vodkou a necháme 3-6 týdnů (můžeme i měsíců) stát na teplém místě. Občas protřepeme. Po uplynutí doby přecedíme přes plátýnko a pořádne vymačkáme. Přelijeme do čistých lahviček. Dávkování je 1 kapka na 1kg hmotnosti a rozděleno do tří dávek denně. Tzn. 60-ti kilový člověk si dá 3x 20 kapek denně.

Mast : hrst levandulových květů vsypeme do půl litru olivového oleje a 2 hodiny zahříváme ve vodní lázni při teplotě kolem 40°C. Přes noc necháme, macerovat, pak přecedíme přes plátýnko. Olej zvážíme a přidáme 20% včelího vosku (tzn. pokud olej váží např. 500 gramů, přidáme 100 gramů vosku). Uchováváme v lednici.

Koupel : hrst sušennatě i s květem zalijeme 1 litrem vroucí vody a necháme 10 minut luhovat. Přecedíme do koupele.

Mateřídouška obecná

Roste na slunečných stráních, chodnících, málo výživných okrajích lesa. Potřebuje hodně slunce a tepla, proto se vyskytuje na kamenitých polohách pastvin, kde půda vyzařuje hodně tepla.

Mateřídouška k nám přišla ze středozemních krajin v 11. století, v našich zahradách nacházíme rostliny, které nejdřív zplaněly a pak byly kultivovány, hlavně mateřídouška tymián (thymus vulgaris). Na rozdíl od mateřídoušky obecné je až 40 cm vysoká. Obě však mají podobné účinky. Mateřídouška se sbírá v době květu od června do srpna. Nejúčinnější je ta kterou sbíráme za poledního slunce.

Mateřídouška byla známá už v antických dobách. Říká se "mateřídouška je především ostrá a pálivá. Reguluje vylučování moče a menzes, pomáhá při potratech, při normálním porodu urychluje výstup dítěte z těla matky. Čaj z mateřídoušky pročišťuje ušlechtilé orgány těla."

Abatyše Hildegarda z Bingenu vzpomíná na mateřídoušku jako léčivku proti malomocenství, obrně a chorobách nervů.

Kdo vymění ranní kávu za šálek čaje z mateřídoušky, pocítí brzy její blahodárné účinky. Jako je duševní svěžest, příjemný pocit v žaludku, ranní kašel se nedostaví a nastane všeobecný pocit pohody.

Polštářek ze suchých bylinek (mateřídoušky, heřmánku a řebříčku), nasbíraných za slunečného dne a současné pití čaje z těchto bylinek, pomáhá při neuralgii trojklaného nervu.

Koupele z mateřídoušky pomohou při tyfusu.

Olej z mateřídoušky používáme při obrně, mrtvici, skleroze mutiplex, ubývání svalů (atrofii), revma a podvrtnutí.

Při křečích v žaludku a menstruaci, můžeme mateřídoušku doporučit zevně i vnitřně. Zevně se přikládá polštářek naplněný usušenými květy a stonky mateřídoušky (nasbírané v poledne za slunečného dne). Před spaním polštářek nahřejeme a přikládáme na postižené místo. Polštářek lze doporučit také při otocích a pohmožděninách, i při zastaralém revmatismu.

Při chorobách dýchacích cest je mateřídouška spolu s jitrocelem starý a osvědčený prostředek. Byliny se smíchají stejným dílem.

Čaj z mateřídoušky a jitrocele s citronem a kandysovým cukrem pomáhá při zánětu průdušek a při těžkém zahlenění průdušek, stejně tak při dráždivém a černém kašli. Připravujeme čerstvý čaj 4x-5x denně. Účinkuje i při nebezpečí zápalu plic, tehdy se pije čaj každou hodinu po doušcích.

Tinktura z mateřídoušky se používá na vtírání k posílnění končetin u slabě vyvinutých dětí. I nemocní sklerozou multiplex by měli vtírat (masírovat) tinkturu.

Pití čaje či koupele z mateřídoušky uklidní děti a po koupeli mají zdravý spánek. Ale i dospělí se po koupeli po krátkém čase cítí zdraví.

Mateřídouška se také doporučuje jako léčivka i proti alkoholismu. Dvouhrst bylinek se zalije 1 litrem vroucí vody, přikryje a nechá se 2 minuty luhovat. Čaj přecedíme a nelijeme do termosky. Alkoholikovi se podává každou čtvrt hodinu jedna polévková lžíce. Dostaví se nevolnost, zvracení, silné močení, pocení, provázené chutí do jídla a žízní. Zpočátku se dostaví nevyhnutelné recidivy, později se vracejí méně, když se kůra opakuje.

Sirup z mateřídoušky dobře poslouží při prochlazení, když se užívá před jídlem.

Při epileptických záchvatech se mateřídouška velmi často doporučuje jako čaj. 2 šálky denně se podávají při záchvatech, ale po celý rok jako čajová kůra, trvající 2-3 týdny, vždy s 10ti denní přestávkou.

Způsoby užívání :

Čaj : 1 vrchovatá čajová lžička se spaří 250 ml vroucí vody a krátce vyluhuje.

Koupele : 200 g bylinek na plnou koupel, viz.užívání bylinek.

Tinktura : za slunného poledne nasbíráme květenství, naplníme volně do lahve až po hrdlo a zalijeme 38-40% režnou či jinou ovocnou pálenkou nebo vodkou. Necháme 14 dní na slunci, občas protřepeme. Poté přecedíme a nalijeme do čistých lahviček.

Olej na masáž : za slunečného poledne nasbíráme květenství, volně naplníme lahev za zalijeme olivovým olejem (lisovaným za studena). Olej musí být 3 cm nad bylinkami Necháme stát 14 dní na slunci nebo v blízkosti tepla.

Bylinkový polštářek : za slunečného dne nasbírané kvetoucí stonky se usuší, naplní se polštářek a zašije.

Sirup : za slunečného dne nasbírané kvetoucí stonky se při vkládání do lahve rukou navlhčí. Vždy vrstva bylinek se zasype vrstvou cukru a silně stlačí. Až je láhev plná. Necháme stát na slunném místě. Protože květy jsou po scezení prosyceny cukrem, trochou vody je propláchneme a vodu přilijeme do sirupu. Nyní se sirupnechá na slabém ohni odpařovat, nesmí vařit! Sirup nesmí být ani hustý, ani řídký, proto jej necháme 1-2x na zkoušku vychladit.

Rozrazil lékařský

Už staří germáni si nadevše vážili této byliny. Nazývali jej "hlavní lék na všechny choroby".

Rozrazil miluje suché půdy a roste v lesích, na pasekách, u plotů, v příkopech, na mezích a okrajích lesů. Stonek s kořínky se plazí po zemi, má malé stříbřitě lesklé listy, vzpřímené květní klasy, které mají bledě modré až fialové květy. Roste od května do srpna. Sbírají se olistěné květné klasy. Nejúčinnější jsou ty, které rostou na kraji lesů a pod dubem.

Podle tradic našich předků je bylina oblíbená do směsí čajů čistících krev a pomáhá vyléčit chronické ekzémy ve směsi spolu s kopřivou. Doporučuje se proti stařecké svrbivosti. Povzbuzuje trávení, vyléčí zahleněné žaludky a poruchy střev. Má velkolepé účinky při nervozitě, která má původ v duševní přepracovanosti. Šálek čaje vypitý před spaním, dělá přímo divy svým uklidňujícím účinkem. Farář Künzle doporučuje pití čaje před spaním lidem, kteří vykonávají mnoho duševní práce. Přináší dobrou paměť a odstraňuje pocit závratě.

Rozrazil smíchaný s kořenem celeru odstraňuje slabost nervů a melancholii. Výborně působí při žloutence a písku v moči, i při revmatických bolestech končetin.

Jeden farář paní Treben řekl : "měl jsem okno v paměti a překvapivě mi zmizelo, když jsem pil 14 dní čaj z rozrazilu a přesličky (namíchané stejným dílem), 2x denně. Při kázání mi vypadávala důležitá slova. Byl jsem nejistý a nervózní. Bylinky mi pomohly velmi rychle."

Rozrazil učiní divy při zastaralém suchém zánětu průdušek (bronchiálnímu kataru). Užíváme čaj ze směsi plicníku lékařského, listu podbělu, jitrocele a rozrazilu (všechny bylinky stejným dílem) oslazené trochou medu.

Při žloutence, chorobě jater a sleziny užíváme směs : 50g pampelišky, 25g květů čekanky, 25g mařinky vonné a 50g rozrazilu lékařského. Bylinky dobře smícháme. Během dne vypijeme 2 šálky neslazeného čaje této směsi (na 250ml vody jedna vrchovatá kávová lžička směsi).

Z kvetoucí bylinky připravíme i čerstvou šťávu, která se doporučuje při chronických chorobách kůže, především při ekzémech. Užíváme 2x-3x denně 1 moka lžičku. Ve starých bylinářích se Rozrazil vychvaluje jako bylinka na rány a doporučuje se na zanícené a špatně hojící se rány, hlavně v oblasti holenní kosti. Rána se nejdříve vykoupe v čajovém odvaru z bylinky a poté přiložíme, na noc, obklad z bylinného záparu a teple zabalíme.

Na dnu a revma vyzkoušejte tinkturu z rozrazilu, vtíráme do kůže a vnitřně užíváme 3x denně 15 kapek tinktury zředěné v troše vody nebo čaje.

Rozrazil snižuje hladinu cholesterolu v krvi, pijeme 2 šálky denně. Čaj zmenšuje zvápnění tepen a čistí krev.

Způsoby užívání :

Čaj : 1 vrchovatá kávová lžička na 250 ml vody, zapaříme a krátce vyluhujeme.

Čerstvá šťáva : čerstvé květenství opláchneme a vložíme do odšťavňovače, šťávu přelijeme do malých lahviček. Uchováváme v chladničce.

Tintura : jednu vrchovatou dvouhrst kvetoucí, nadrobno pokrájené natě rozrazilu dáme do 1 litru 38-40% pálenky nebo vodky. Necháme stát 14 dní na slunci nebo u tepla. Poté přecedíme a přelijeme do čistých skleniček.

Čajová směs : 1 vrchovatou lžičku bylin na 250 ml vody, zapaříme a necháme krátce vyluhovat.